Socialista François Hollande nebo dosavadní prezident Nicolas Sarkozy? Dnes vyvrcholí napínavý souboj o hlavu státu druhé nejsilnější ekonomiky EU. Ve Francii se dnes koná druhé, rozhodující kolo prezidentských voleb. Poslední předvolební průzkumy daly Hollandovi naději na vítězství s 52 procenty hlasů.
Oba kandidáti bojovali v mezičase o dodatečné voliče do poslední chvíle. Zejména Sarkozy se protiimigrační rétorikou snažil oslovit lidi, kteří v prvním kole hlasovali pro pravicovou nacionalistku Marine Le Penovou, která skončila třetí a obdržela 18 procent hlasů.
Volební místnosti se po celé zemi otevřely v 8:00 SELČ a svůj hlas v nich může odevzdat přes 43 milionů Francouzů. Sarkozy ztrácel na Hollanda v posledních týdnech o šest až deset procentních bodů. Vývoj v minulém týdnu však ukázal, že Hollande část svého náskoku ztratil, a tak výsledky nakonec mohou být poměrně těsné.
O tom, kdo bude příštích pět let vládnout Francii, rozhodovali první voliči už v sobotu, kdy se s předstihem hlasovalo v zámořských teritoriích. Dnes budou volební místnosti otevřené do 18:00 SELČ, ve velkých městech ještě o dvě hodiny déle. První výsledky by měly být známy pozdě večer.
V Řecku se rozhoduje o pokračování v úsporách
Ostře sledované jsou v Evropě i předčasné volby v hluboce zadluženém Řecku. Očekává se, že přinesou oslabení dvou tradičně vůdčích politických stran: pravicové Nové demokracie (ND) i socialistů (PASOK). Oběma formacím u voličů uškodily rozpočtové škrty, které zástupci těchto stran schvalovali kvůli hospodářské krizi, s níž se Řecko potýká.
Pokud se naplní průzkumy, měla by z voleb vyjít jako nejsilnější ND. Podle výpočtu řeckých médií však v nejlepším případě získá 130 poslanců ve 300členném parlamentu, takže nedokáže sama sestavit vládu.
Média volby jednohlasně označují za osudové, protože spolu se složením nové vlády v nich Řekové rozhodnou i o další existenci úsporných opatření, která velkou část obyvatel tvrdě postihla. Utahování opasků prosazují obě velké strany, do parlamentu má však šanci se dostat dalších šest až osm malých politických stran z pravé i levé části politického spektra. Ty přitom vesměs spojuje odpor k hospodářským omezením, která vyplývají z hlubokého zadlužení státu.
„Řekové dnes volí budoucnost svých dětí. Hlasují pro stabilitu, růst, bezpečnost a spravedlnost,“ řekl dnes v televizním přenosu po vhození hlasu předseda ND Antonis Samaras. Jeho socialistický rival Evangelos Venizelos, šéf strany PASOK, vidí volby fatalisticky jako nejvýznamnější hlasování od doby, kdy skončila vláda vojenské junty. „Jsou to nejdůležitější volby od roku 1974,“ řekl.
O podporu deseti milionů voličů, z nichž je podle průzkumů řada nerozhodnutých, se uchází celkem 32 stran. Na výsledky bude mít zásadní vliv i volební účast - dlouho se předpovídalo, že bude rekordně nízká, ale počet lidí rozhodnutých jít volit v posledních týdnech vzrostl, napsala agentura AP. Při posledních parlamentních volbách na podzim 2009 hlasovalo něco přes 70 procent voličů. Hlasovací místnosti budou otevřené do 18:00 SELČ a první výsledky se očekávají kolem 20:30 SELČ.
