Berlín dráždí v první řadě Hollandův požadavek, aby se znovu otevřela Smlouva o rozpočtové disciplíně, protože v ní chybí opatření na podporu hospodářského růstu. Pakt, který podepsali na začátku března představitelé členských států s výjimkou Velké Británie a České republiky, považuje ovšem Německo a zejména Merkelová za historické vítězství a jakoukoli revizi zásadně odmítá.
„Na tomto tématu není nic k novému vyjednávání,“ vzkázala kancléřka do Paříže. „Téma růstu je bezesporu důležité. Jde o dlouhodobý druhý pilíř naší politiky, po úsilí o zdravé finance,“ dodala v narážce na Hollandovo varování, že podobně „prorůstově“ smýšlejí i další politici, kteří nyní čekají, jak klání o hlavu státu ve druhé nejsilnější evropské ekonomice dopadne.
Odpověď na sebe nenechala čekat. „Není to Německo, kdo rozhoduje o celé Evropě,“ kontroval Hollande. Na otázku, co řekne Angele Merkelové, až vyhraje, odvětil: „Povím jí, že francouzský lid učinil rozhodnutí, které předpokládá novou rozpravu o rozpočtové smlouvě.“
Názorových střetů je kromě tohoto hlavního naprogramováno ještě několik. Obě velmoci se například rozcházejí v pohledu na ukotvení dluhové brzdy v ústavě, zavedení evropských dluhopisů, roli Evropské centrální banky či energetickou budoucnost. Oba protihráči přesto ujišťují, že německofrancouzská osa zůstane zachována.
„Moje první cesta povede do Berlína. Evropa je v krizi a něm e c k o -francouzský pár potřebuje,“ ubezpečuje Hollande.
„Podporovala jsem Sarkozyho, protože patřil do naší politické rodiny a spolehlivě spolupracoval pro blaho Evropy. Stejně tak budu dobře spolupracovat s každým francouzským prezidentem,“ říká kancléřka, která stojí na pravé straně spektra.
Fiskální paktSmlouvu o rozpočtové odpovědnosti, kterou podepsali představitelé 25 států EU v březnu, schválí Paříž v případě Hollandovy výhry pouze tehdy, bude-li doplněn o opatření na podporu růstu a zaměstnanosti. Bude-li Merkelová proti, hrozí odporem. „Nebude-li pakt doplněn, nemohu ho doporučit Národnímu shromáždění k ratifikaci.“
SvobodaHollandův program obsahuje řadu bodů, jež se týkají většího vměšování států do ekonomiky. Jde o vyšší odvody, zatímco Německo plánuje opak. Strukturálními reformami nevyhrožuje. Horní sazba pro milionáře má poskočit na 75 procent. „Žádná pomoc pro velké podniky a banky,“ říká.
Dluhová brzdaKandidát socialistů odmítá ukotvení dluhové brzdy, s níž pakt na utužení disciplíny počítá v národní ústavě. „Šlo o čisté PR,“ řekl na adresu Sarkozyho, který tento nástroj podpořil. „Už nyní nám ústava předepisuje, že máme mít vyrovnaný rozpočet,“ dodal. Slibuje ho do roku 2017.
Úloha ECBECB nemá jen střežit cenovou stabilitu, ale také podporovat růst. V praxi by to znamenalo častější nákupy dluhopisů problémových států a více hotovosti pro banky. S Merkelovou má Hollande v úmyslu probrat razantnější zásahy ECB v boji proti spekulacím na vládní obligace.
EnergetikaPři té příležitosti hodlá Francouz diskutovat na téma jaderných elektráren, když uspěje, nechá ve svém funkčním období odstavit jen jednu. „Výroba elektřiny z atomu je v našem národním zájmu,“ zdůraznil. Německá cesta je jiná, federální kabinet sází na vítr, slunce a biomasu.
Hospodářská spolupráceHollande je pro, ovšem bez opěvování Spolkové republiky, jako to dělával Nicolas Sarkozy. Místo adorace volí kritiku. „Všechny členské země stejně jako Německo trpí nedostatečným tempem růstu,“ upozorňuje vyzyvatel.
