Výhled inflace se prudce zhoršil, ECB nechala sazby beze změn
ECB situaci znovu posoudí na březnovém zasedání, kdy vydá i výhled ekonomiky eurozóny na nejbližší roky. Pro další uvolnění měnové politiky mluví letošní prudké otřesy na finančních trzích a další propad cen ropy. Levnější energie bude vyvíjet tlak na nový pokles inflace, jejíž meziroční míra v prosinci mírně stoupla a dostala se na 0,2 procenta.
Draghi řekl, inflace zůstane i v následujících měsících velmi slabá, případně se dostane do záporných čísel. Nebezpečí dalšího poklesu se opět zvýšilo v úvodu tohoto roku spolu se zvýšenou nejistotou ohledně vyhlídek růstu mladých tržních ekonomik, s výkyvy na finančních trzích a trzích komoditních, a rovněž vzhledem ke geopolitickým rizikům.
„Na příštím zasedání začátkem března bude proto nutné přezkoumat a možná opětovně posoudit naši měnovou politiku,“ uvedl Draghi.
Zdroj: ieconomics.com
Euro po Draghiho slovech zamířilo dolů a poprvé za dva týdny sestoupilo k americkému dolaru pod 1,08 USD. K japonskému jenu společná evropská měna klesla na minimum za devět měsíců.
ECB v prosinci zklamala trhy, když zavedla méně důrazná opatření, než jaká se od ní očekávala. Banka dál snížila svou depozitní sazbu hlouběji do negativního pásma a prodloužila program nákupů dluhopisů minimálně o šest měsíců, aby podpořila ekonomický růst a inflaci. Cílem ECB je, aby inflace v eurozóně byla těsně pod dvěma procenty.
Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu Kč) měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a minulý měsíc snížila depozitní sazbu o 0,10 procentního bodu na minus 0,30 procenta. Při záporné depozitní sazbě musejí finanční ústavy za peníze uložené u centrální banky platit, což by je teoreticky mělo nutit k většímu poskytování půjček.
