Vyhrazujeme si právo na odvetu, reaguje Moskva na americké zrušení smlouvy o likvidaci raket

Donald Trump a Vladimír Putin

Donald Trump a Vladimír Putin Zdroj: profimedia.cz

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
4
Fotogalerie

Moskva si v souvislosti s odstoupením Spojených států od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu vyhrazuje právo na odvetnou reakci a opatření. Uvedla to mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Moskva je nicméně nadále ochotna s USA o osudu smlouvy z roku 1987 jednat.

„Pokud americká strana přeci jen definitivně odstoupí od smlouvy, Moskva si vyhrazuje právo na odpovídající reakci a na odvetné kroky. Je přirozené, že se tak stane,“ řekla televizi Rossija 1 Zacharovová podle agentury TASS. Odstoupení USA od smlouvy podle mluvčí nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu smlouvy jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové rakety, což Moskva popírá.

Ruští zákonodárci podle agentury RIA Novosti předpověděli, že Moskva nepřistoupí na americké ultimátum zničit ruské rakety 9M729 (na Západě označované za SSC-8), jejichž dolet podle Američanů porušuje ustanovení smlouvy, ukládající zničit celou kategorii střel o doletu 500 až 5000 kilometrů. Moskva odmítá americká obvinění jako neopodstatněná a tvrdí, že smlouvu dodržuje.

„Sama skutečnost, že USA si od počátku vybraly jazyk ultimát, přestože dobře vědí, že Rusko takový tón v jednáních nestrpí, potvrzuje, že se nikdo nechystá se domluvit,“ usoudil šéf zahraničního výrobu horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Podle něj se USA rozhodly „dorazit“ nejdůležitější článek v kontrole nad zbrojením a Západ si už zvykl omlouvat své vlastní činy všemožným obviňováním druhých. Rusko se snažilo, aby se problém řešil jinak a nabídlo inspekci své nové střely s plochou dráhou letu, ale ani to nepomohlo. „Neuslyší vás, pokud vás nechtějí slyšet,“ prohlásil ruský senátor.

Američané podle něj usilují o rozmístění svých raket v Evropě, aby se staly protiváhou k novým ruských raketám dosahujících hyperzvukové rychlosti, a ve hře je také Čína, která disponuje střelami v kategorii, zakázané USA a Rusku. Politik je přesvědčen, že během šesti měsíců se americký postoj nezmění, a tak Rusko bude muset reagovat „jak na poli zbrojení, tak na poli evropské diplomacie“. „Je důležité, aby si Evropané uvědomili, že teď se stanou terčem ruských raket,“ zdůraznil.

„Takový tón nepřijmeme. Neměli bychom akceptovat další ultimátum,“ reagoval na americké prohlášení předseda zahraniční výboru Státní dumy, dolní komory parlamentu, Leonid Sluckij. Rozhodnutí Washingtonu podle něj hrozí rozpoutáním nových závodů ve zbrojení a "ohrožuje stabilitu světa".