Vývoj nezaměstnanosti v USA oslabil naděje na větší oživení ekonomiky

USA, nezaměstnanost

USA, nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v Spojených státech nečekaně vzrostla z květnových 9,1 procenta na 9,2 procenta. Najímání nových pracovníků zaměstnavateli se téměř zastavilo a ekonomika vytvořila jen 18 tisíc nových míst, nejméně za devět měsíců. Ekonomové přitom očekávali 90 tisíc nových příležitostí. Šéf ekonomických poradců amerického prezidenta Austan Goolsbee ale zdůraznil, že ekonomice nehrozí druhá hospodářská recese za sebou. Vyzval přitom politiky k akci, aby soukromý sektor posílili.

Americké ministerstvo práce také upravilo směrem dolů údaje o nových místech za květen. Zatímco podle předběžné zprávy vytvořili zaměstnavatelé v květnu 54 tisíc nových pozic, po revizi ministerstvo uvedlo za květen jen 25 tisíc nových příležitostí.

Nová čísla z trhu práce oslabila naděje, že se ekonomika po slabých posledních měsících chystá opět nabrat tempo. Akcie reagovaly na zprávu poklesem a na devizovém trhu oslabil kurz dolaru za očekávání, že úrokové sazby zůstanou v USA nízké.

Ekonomiku brzdí vysoké ceny pohonných hmot, výpadky v zásobování po březnovém japonském zemětřesení a slabý trh s bydlením. Příjmy po zdanění, přepočtené vzhledem k inflaci, letos v USA stagnují.

Nepříjemná zpráva pro Obamu

Známky zpomalení na trhu práce jsou nepříjemné pro administrativu prezidenta Baracka Obamy, která potřebuje, aby ekonomika vytvořila dost míst pro 14,1 milionu nezaměstnaných Američanů. Trh práce patří mezi největší obavy voličů, prezident Obama přitom bude usilovat o znovuzvolení již příští rok.

Zatím ekonomika vytvořila jen zlomek z osmi milionů pozic, o které přišla během hospodářské recese. Centrální banka Fed navíc nechystá další nákup obligací na podporu ekonomiky.

Zpráva ministerstva dodává, že se průměrná délka pracovního týdne zkrátila na 34,3 ze 34,4 hodin. Průměrná hodinová mzda nepatrně klesla, což naznačuje, že inflační riziko z mezd neplyne, napsaly agentury AP a Reuters.