Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó návrh označil za nepřípustný a postoj Evropské komise za vydírání. Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski poznamenal, že si stále není jist, zda Evropská komise svůj návrh myslí vážně. Proti kvótám se vyslovil i slovenský státní tajemník Lukáš Parízek. Politici to řekli na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničí visegrádské skupiny a zemí Východního partnerství.
Eurokomisař Johannes Hahn označil návrh komise za kompromis různých postojů. Dodal, že rozhodnutí o návrhu komise bude na členských státech. „Nikdo není nadšený z kvót, ale zdá se, že je nezbytné, aby došlo k rozdělení břemene,“ reagoval na kritiku Hahn.
Podle Zaorálka je změna azylové politiky velmi zásadní změnou pravidel Evropské unie, a proto by EK měla vycházet z toho, na čem je shoda mezi dostatečným počtem členů EU.
Automatický mechanismus
„Jsem přesvědčen, že právě tyto principy, které byly uplatněny v návrhu, kde se znovu vrací nějaký princip povinného rozmísťování uprchlíků, je něco, na čem shoda není. A proto mě ten návrh překvapil,“ řekl.
Jeho kolegové z Maďarska a Polska volili ostřejší slova. „Co se týče tohoto návrhu, podle mě je to vydírání. Je to naprosto nepřípustné a je to velmi neevropský typ návrhu ze strany komise,“ řekl Szijjártó. Dodal, že návrh jde podle něj proti zdravému rozumu. Podobně již dnes reagovali i polský a slovenský ministr vnitra.
Podle návrhu Evropské komise má být stávající pravidlo, že žádost o azyl řeší první země, kam uchazeč vstoupí, doplněno o krizový mechanismus přerozdělování do dalších států EU, spouštěný automaticky v případě vysokého počtu žadatelů v některém členském státě. Země se budou moci ze systému dočasně vyplatit částkou 250 tisíc eur (6,75 milionu korun) za jednoho odmítnutého žadatele.
| Základní body krizového azylového mechanismu navrženého EK |
|---|
| Evropská komise dnes představila plán krizového mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl do dalších států Evropské unie, který by se podle představ komise měl automaticky spouštět v případě vysokého počtu žadatelů v některé členské zemi. Hlavní body návrhu komise, o kterém bude jednat europarlament a také členské země Evropské unie, kde nemá podobné řešení jednoznačnou podporu. Opravný mechanismus a referenční hodnota: Základem návrhu je „opravný mechanismus“, který automaticky určí, že některý stát čelí neúměrně vysokému počtu žádostí o azyl. Příslušná referenční hodnota, tedy normálně zvládnutelný počet žádostí, má podle představy komise stejnou měrou záviset na bohatství dané země a na velikosti její populace. Překročení referenční hodnoty: Pokud v konkrétním státu bude podáno žádostí o azyl nad 150 procent referenční hodnoty, budou všichni další žadatelé přerozdělováni mezi ty další členy EU, kde jsou počty žádostí nižší než jejich referenční hodnota. Mechanismus bude platit do té doby, než se v dotyčné zemi množství žadatelů opět sníží pod 150 procent referenčního počtu. Možnost vyplatit se z povinnosti přijmout migranta: Členská země má mít možnost dočasně se z automatického mechanismu vyplatit. Částku 250.000 eur bude ale muset platit za každého „svého“ žadatele o azyl té zemi osmadvacítky, která se tohoto člověka ujme, navrhuje unijní exekutiva. Čelit se tak má mnohdy neúměrné zátěži, kterou v důsledku migrační krize nesou některé místní či regionální komunity. Právě jim by měly pomoci peníze od zemí, které se z „výjimečných důvodů“ nebudou na systému podílet. Vysoká částka, o níž někteří unijní činitelé v minulosti mluvili jako o pokutě či trestu, je podle komise naopak „výrazem solidarity“ a zohledňuje dlouhodobé náklady na azylanta, včetně takových oblastí jako je bydlení, školství či zdravotnictví. Slučování rodin: Návrh předpokládá zachování existujícího pravidla o slučování rodin, v takovém případě žádost o azyl posuzuje ten stát, kde má žadatel rodinu. Systém posuzování žádostí má být efektivnější. Omezení pohybu migrantů: Žadatelům o azyl má být znemožněn takzvaný „druhotný“ pohyb po unijním území - například tím, že budou mít nárok na podporu ve zboží a jen na určitém místě. Reforma evidence dat a azylového úřadu: S tím jde ruku v ruce plán reformy unijního systému Eurodac, tak aby bylo možné lépe uchovávat data o občanech třetích zemí, kteří v EU pobývali neregulérně. Součástí změn má být také přeměna stávajícího Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) v budoucí Evropskou agenturu pro azyl s posílenými pravomocemi a rozšířenou působností. |
