Zaorálek navštívil Pásmo Gazy. Stav země ho údajně šokoval

Zřícený minaret v Gaze po krátce po loňském útoku izraelské armády

Zřícený minaret v Gaze po krátce po loňském útoku izraelské armády Zdroj: CTK

Rozbombardované domy, vážně narušená infrastruktura, tíživá sociální situace místních obyvatel, ale také snaha vrátit život do normálních kolejí. I takový obrázek o životě v Pásmu Gazy si mohl udělat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který úzký pruh země mezi Izraelem a Středozemním mořem navštívil. Místní podmínky ho šokovaly a chce o nich mluvit s izraelskými politiky.

Zaorálek se stal prvním významným představitelem Česka za nejméně posledních 15 let, který Gazu navštívil. Čtveřice pancéřovaných terénních vozů s ministrem a jeho doprovodem se dnes ráno do Pásma Gazy dostala i přesto, že hlavní přechod Erez je momentálně uzavřen pro veřejnost po sobotnímu raketovému útoku palestinských radikálů na izraelské příhraniční město Aškelon. Na hraničním přechodu přitom bylo potřeba překonat celkem trojici přísných kontrol - jednu izraelskou a dvě ze strany radikálního hnutí Hamas, které Gazu od roku 2007 ovládá.

Právě stoupenci Hamasu se s Izraelem už několikrát dostali do válečného konfliktu. Stopy poslední války, při níž zahynulo na 2200 Palestinců, převážně civilistů, jsou v Pásmu Gazy vidět na každém kroku. Při loňském letním tažení izraelské armády kvůli raketám odpalovaným z pásma bylo úplně nebo zčásti zničeno asi deset tisíc domů, z nichž naprostá většina zůstává neobnovena. Mezi jejich sutinami podél cest někdy sotva projedou auta. Kolem 100 tisíc obyvatel pásma dodnes žije mimo své domovy.

Lubomír Zaorálek: Je nutné zajistit mladým lidem zaměstnání, aby se mohli realizovat, a ne radikalizovat

Ministra zahraničí stav Gazy hodně překvapil. „Samozřejmě, že mě šokoval ten rozsah poškození a množství zničených domů. Co je pro mě nejděsivější, když jsem slyšel ta čísla dětí, které trpí všemi typy posttraumatických šoků a dětí, které ztratily rodiče a viděly hrůzné věci,“ vyjádřil Zaorálek své pocity českým novinářům.

Hlavní dojem, který si z několikahodinové návštěvy odnáší, je nutnost zajistit mladým lidem zaměstnání, aby se mohli realizovat, a ne radikalizovat. Nezaměstnanost mezi mladými se v Gaze pohybuje kolem 60 procent. „Jsem hluboce přesvědčený, že ta pomoc Gaze je v tom, že se umožní Gazanům pracovat,“ míní šéf české diplomacie. „Stále více lidí musí cítit, že má ve svém životě normální šanci a že nemá smysl se uchylovat k násilí.“

Gazu prý dusí izraelská blokáda

Zaorálek v Gaze navštívil komunitní centrum v jedné z obcí, která byla loňskou válkou výrazně zasažena, vodárenské závody, průmyslovou zónu nebo jedinou elektrárnu, která kvůli nedostatku paliva pracuje jen asi na 40procentní výkon a Gazanům dodává proud maximálně na několik hodin denně. Kolem 1,8 milionu obyvatel pásma tak má elektřinu i přes další dodávky z Izraele a Egypta v průměru osm hodin denně.

Nejčastější stížnost a požadavek, který šéf české diplomacie od Palestinců slyšel, se týkal izraelské blokády pásma, kvůli níž v oblasti chybí řada stavebních materiálů i dalších surovin. Palestince zároveň připravuje o peníze za zboží, které by mohli vyvážet. Izrael blokádu, která se v posledních měsících poněkud uvolnila, zdůvodňuje bezpečnostními ohledy.

O blokádě i celkové situaci v Pásmu Gazy chce v pondělí Zaorálek mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. „Mně se zdá, že bez toho, že tohle se uvolní, tak z toho není cesta ven,“ poznamenal. Pozměnit situaci je podle něj i v zájmu Izraele.