Záruky za úvěr Řecku, které si si vymohlo Finsko, chtějí další státy

Uvnitř eurozóny patrně vzniká spor o takzvaný kolaterál, neboli záruky za záchranu Řecka. Rakousko, Slovinsko, Slovensko a Nizozemsko chtějí podobné záruky, jaké si před pár dny vymohlo Finsko. Pokud je nedostanou, nemusely by přispět k novému úvěru za 109 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun), na němž se eurozóna dohodla v červenci. Část dalších členů eurozóny je ale těmito požadavky znepokojena, považuje to za odklon od společné politiky.

Požadavky zmíněných členů eurozóny by ale podle agentury AP mohly způsobit, že náklady na záchranu Řecka budou vyšší, než s jakými eurozóna původně počítala. Pokud má totiž Řecko požadovaný kolaterál poskytnout, bude potřebovat další peníze, které teď nemá. Navíc to může zpomalit úsilí Řecka snižovat zadlužení.

Zmíněné tři země svůj požadavek vznesly po tom, co Atény v úterý kývly na požadavek Helsinek a souhlasily, že na finský státní účet uloží miliony eur jako záruku za tu část úvěru, kterou Řecku poskytne Finsko. Částka by eventuálně mohla vynést dostatečný úrok na to, aby byl příspěvek Finska k druhému záchrannému úvěru pro Řecko plně zajištěn.

Atény se snažily rozkol uklidnit a vzkázaly, že dohoda o zárukách ještě bude vyžadovat souhlas všech členů eurozóny. „Plán financování, na němž jsme se dohodli v rámci jednání s finskými představiteli, podléhá schválení zbývajícími členy eurozóny,“ poznamenal řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Proevropská finská vláda se začala domáhat záruk za úvěr v reakci na rostoucí popularitu nacionalistické strany Praví Finové, která díky svému nekompromisnímu postoji proti zachraňování zadlužených zemí získala body v nedávných volbách.

„Ta zpráva ostatním zemím říká, že když máte hlas euroskeptiků, ještě za to dostanete odměnu,“ poznamenal šéf bruselského koncepčního centra Open Europe Pieter Cleppe. Požadavek na záruky za úvěr, který vznesli Finové, je totiž součástí dohody z 21. července. Ten den se konal summit eurozóny, na němž se druhý záchranný úvěr pro Řecko dohodl.

I kdyby zmíněných pět zemí své požadavky prosadilo, celkový objem peněz by patrně nebyl tak velký, aby byla pomoc Řecku ohrožena. Zřejmě by se tím ale celá záchrana prodražila. Řecko má už teď co dělat, aby dalo dohromady peníze na obsluhu dluhu. Výnosy řeckých dluhopisů totiž kvůli potížím země vystoupaly na takové úrovně, které jsou dlouhodobě neudržitelné.

Slovensko a Slovinsko, což jsou dvě z nejchudších zemí eurozóny, se proti pomoci zadluženým zemím ohrazují už dlouho. Lidé v zemích jako je Řecko nebo Irsko totiž v průměru vydělávají víc než Slováci a Slovinci. Slovensko odmítlo přispět k pomoci Řecku už v rámci prvního záchranného úvěru, přispívá ale do evropského fondu finanční stability (EFSF). Právě z něj se bude financovat většina pomoci v rámci druhého úvěru.