Zastaví deal mezi Kyjevem a Washingtonem válku? Přelomová dohoda v otázkách a odpovědích
Washington a Kyjev ve středu podepsaly kontrakt o využití ukrajinských přírodních zdrojů ve formě dohody o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu. Dohoda přichází po týdnech intenzivního vyjednávání, které se občas stalo vyhroceným a dočasně narušilo americkou pomoc Ukrajině. K jejímu uzavření byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Spojeným státům dá privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, dosavadní projekty včetně klíčových zdrojů zůstanou v ukrajinských rukách. Co konkrétně bude dohoda znamenat a jak na ni reaguje svět?
Co je podstatou dohody a co zahrnuje?
Spojeným státům dá privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg. Podle ukrajinské ministryně hospodářství a vicepremiérky Julije Svyrydenkové vlastnictví a kontrola nad všemi ukrajinskými zdroji budou v rukou Kyjeva. "Firmy jako Ukrnafta nebo Enerhoatom zůstávají ve vlastnictví státu," píše Svyrydenková.
Ukrajina také podle ní rozhodne, jaké přírodní zdroje se budou těžit a mezi signatáři dohody bude rovnoprávné partnerství. "Fond vznikne v poměru 50/50. Budeme ho spravovat společně s USA. Ani jedna ze stran nebude mít dominantní hlas," dodala Svyrydenková. Financial Times k tomuto bodu poznamenal, že jde o ústupek ze strany Washingtonu, který dříve požadoval rozsáhlou kontrolu nad ukrajinskými přírodními zdroji.
Fond má podle FT investovat do těžby strategických nerostů, ropy a plynu, stejně jako do související infrastruktury a zpracování, přičemž o projektech rozhodnou společně USA a Ukrajina.
"Očekáváme, že po dobu prvních deseti let nebudou zisky a výnosy fondu rozděleny, ale budou moci být investovány pouze na Ukrajině - do nových projektů nebo obnovy. Tyto podmínky budou dále projednávány," uvádí Svyrydenková.
Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc Spojených států Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.
Jaký vliv bude mít uzavření dohody na válku?
Americký prezident Donald Trump, který se zdráhá nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky a odmítá její aspiraci na vstup do NATO, ve středu prohlásil, že americká přítomnost na Ukrajině by této zemi prospěla, uvedla agentura AFP. "Myslím, že americká přítomnost udrží mnoho špatných aktérů mimo zemi, nebo rozhodně mimo oblast, kde budeme těžit," řekl šéf Bílého domu na zasedání kabinetu. Při jiné příležitosti podle AFP odvětil na dotaz, zda by tato dohoda mohla "zbrzdit" ruského prezidenta Vladimira Putina: "No, mohla by."
Jak uvádí BBC, zdá se, že ze strany USA neexistují žádné konkrétní bezpečnostní záruky, o jejichž poskytnutí Ukrajina a Evropa již dlouho naléhají na Bílý dům. Trump se dlouho zdráhal dát stejný vojenský závazek, jaký dal Biden.
Zhruba 20 až 40 procent ukrajinských ložisek strategických nerostů se přitom nachází v oblastech, které v současnosti okupuje Rusko, upozornil analytik společnosti Benchmark Minerals Intelligence George Ingall. Kdyby válka skončila zítra, bude podle něj prioritou lithium. Upozornil, že ze dvou projektů na těžbu lithia v rané fázi se jeden nachází na území okupovaném Ruskem. Dvě ze čtyř známých ložisek lithia jsou pak v oblastech pod ruskou kontrolou.
Představitelé Ruska naznačili, že jejich snaha získat kontrolu nad důležitými minerály může být strategická, protože se snaží vytvořit si pozici pro mírová jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že kvůli ložiskům nerostných surovin se Rusko neplánuje stáhnout z okupovaných území Ukrajiny. "Máme tam snad jen tak nechat vzácné zeminy a odejít?“ řekl.
Bude se dohoda skutečně realizovat?
Dohoda musí být potvrzena ukrajinským parlamentem. Její potvrzení ale není jisté, už kvůli celé řadě nezodpovězených otázek a vágních formulací v dohodě. „Nevím, co jsme podepsali,“ řekl televizi ABC News Oleksandr Merežko, poslanec zastupující stranu prezidenta Volodymyra Zelenského a předseda parlamentního výboru pro zahraniční věci.
„Soudě podle prohlášení premiéra je to lepší než původní verze,“ dodal. „Zdá se, že se nám podařilo vyhnout se Trumpovu nápadu proměnit dříve poskytnutou americkou vojenskou a materiální pomoc v ukrajinské dluhy.“
Zákonodárce naznačil, že je příliš brzy na to, aby se dalo říci, zda dohoda představuje vítězství pro Kyjev i Washington. „Zdá se, že na nás Trump vyvíjel tlak ve snaze dosáhnout vítězství během prvních 100 dnů ve funkci,“ řekl Merezhko. „Ďábel se skrývá v detailech. Ale politicky existují i klady. Zaprvé, zlepšili jsme vztahy s Trumpem, pro kterého je to vítězství.“
Další členové parlamentu naznačili, že ratifikace nebude okamžitá. „Opravdu bych rád viděl finální verzi dohody,“ napsal na Telegramu zákonodárce Oleksij Gončarenko.
Zákonodárce Jaroslav Železňak mezitím naznačil, že hlasování parlamentu o dohodě o nerostných surovinách může trvat až do poloviny května – „a to pouze pokud bude Radě vše předloženo včas,“ napsal na Telegramu.
Jak komentují dohodu hlavní aktéři a Rusko a jak vidí podpis Česko?
Za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států označil dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dohodu o vytvoření společného investičního fondu obnovy, která podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohodu ve středu podepsali představitelé obou zemí. Sybiha na síti X také uvedl, že o podpisu dohody informoval šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou.
Dohoda je podle amerického ministra financí Scotta Bessenta signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na "svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu".
Bessent zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly "ruskou válečnou mašinerii" nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. "Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku," uvedl Bessent v prohlášení.
V Rusku Dmitrij Medveděv, bývalý prezident a premiér, nyní místopředseda ruské Bezpečnostní rady, označil dohodu za porážku Kyjeva. „Trump donutil kyjevský režim platit za americkou pomoc minerály,“ napsal Medveděv – který se díky ruské invazi na Ukrajinu proslavil svými jestřábími prohlášeními – na Telegramu. „Nyní budou muset platit za vojenské dodávky národním bohatstvím mizející země,“ napsal.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského ne pak podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl Lipavský. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu, dohoda podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.
"Podpis dohody o minerálech je dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Brzy to bude již 50 dnů, co přijala americký návrh na příměří," uvedl ministr. Naopak Rusko se podle něj dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit. "Míč je na jejich straně," dodal Lipavský.
Jak obtížná může být realizace dohody a co všechno na Ukrajině je?
Rozvoj rozsáhlých ukrajinských zdrojů bude vyžadovat obrovské investice a mnohé z regionů, ve kterých se tyto zdroje nacházejí, jsou v oblastech okupovaných Ruskem. Napsal to americký list The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Dohoda má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.
Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně 20 z 50 nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité. Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina 17 prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů. Největší komerční zájem by mohl být o titan a lithium.
Před začátkem ruské invaze v roce 2022 měla Ukrajina podle údajů Kyiv School of Economics na celosvětové produkci titanu podíl šest procent. Titan se používá například při konstrukci raket, letadel a válečných lodí.
Na Ukrajině se nacházejí také zhruba tři procenta světových zásob lithia, které se používá v bateriích. Spojené státy považují lithium za zásadní pro ekonomiku a národní bezpečnost a očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejícím desetiletí výrazně vzroste.
