Země BRICS založily konkurenci pro MMF a Světovou banku

Moskva, Rusko,

Moskva, Rusko, Zdroj: Josef Stuefer, Flickr, CC BY 2.0

Představitelé pěti zemí skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR) podepsali dohodu o vytvoření nové rozvojové banky a společného rezervního fondu. Na summitu šéfů států pětičlenné skupiny to oznámila brazilská prezidentka Dilma Rousseffová. Jde podle ní o důležité kroky, které změní podobu světové finanční architektury.

Návrh na vytvoření společné banky se poprvé objevil už před dvěma lety. Jednání ale provázely neshody ohledně financování, řízení banky a jejího sídla. Dnešní dohody se podařilo dosáhnout po intenzivních jednáních o řešení sporu mezi Indií a Čínou o sídlo nové banky. To se bude nacházet v čínské obchodní metropoli Šanghaji, prvním prezidentem banky ale bude Ind. Indické předsednictví má trvat pět let. O nástupci se podle zdroje agentury Reuters zatím nerozhodlo, státy BRICS ale údajně mají předběžnou dohodu, podle které štafetu převezme Brazílie.

Počáteční vklad každého z pěti členských států BRICS má činit deset miliard dolarů. Postupně má být v nové bance až 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Penězi se mají v příštích letech financovat infrastrukturní programy.

BRICS se chtějí bránit nadvládě USA a Evropy

Stejným kapitálem jako nová banka má disponovat i rezervní fond, kterým chce pětice zemí bojovat proti případným budoucím finančním krizím. Dohoda o rezervách umožní vyhnout se „krátkodobým tlakům na likviditu“, „posílit globální finanční bezpečnost“ a podpořit spolupráci v rámci skupiny, uvádí závěrečné prohlášení z šestého summitu skupiny BRICS.

Země BRICS představují asi 40 procent světové populace a pětinu výkonu globální ekonomiky. Nová rozvojová banka a rezervní fond mají být protiváhou Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, kterým už dlouho dominují Spojené státy a Evropa.

Putin navrhuje energetickou alianci

Summit BRICS je zároveň vyvrcholením cesty ruského prezidenta Vladimira Putina po zemích Latinské Ameriky. Brazilská schůzka dává šéfovi Kremlu příležitost dát najevo globální ambice Moskvy v době, kdy je Rusko kvůli invazi na Ukrajině vystaveno sankcím západních států.

Putin svým partnerům na summitu navrhl program spolupráce. Státy BRICS by podle něj mohly využívat budovaný ruský navigační systém Glonass, mohly by široce spolupracovat v těžebním průmyslu a sdílet systém výchovy odborníků.

Ruský prezident rovněž navrhuje založit energetickou alianci BRICS, která by zastřešila rezervní palivovou banku a „ústav energetické politiky“. Cílem je podle Putina posílit energetickou bezpečnost všech pěti členských států. Za důležitou oblast považuje Rusko i humanitární spolupráci a rozšíření kulturních styků. Putin navrhl, aby státy BRICS společně provozovaly internetovou univerzitu, na jejímž fungování by se virtuálně podílely univerzity všech členských zemí.