Zemřel bojovník proti apartheidu a exprezident JAR Nelson Mandela

„Jihoafričtí spoluobčané, náš milovaný Nelson Rohlihla Mandela, zakládající prezident naší demokratické země, odešel,“ oznámil Zuma. Mandela podle jihoafrického prezidenta zemřel poklidně ve svém domě v Johannesburgu ve 20:50 tamního času (19:50 SEČ). Poslední týdny života strávil v kruhu své rodiny.
Zuma rovněž oznámil, že Mandelovi bude vystrojen státní pohřeb a národní vlajky budou v pátek staženy na půl žerdi. „Náš národ přišel o svého největšího syna,“ prohlásil Zuma v projevu přenášeném televizí. „Nelson Mandela nás sjednotil a společně se s ním i rozloučíme,“ prohlásil Zuma.
President Obama remembers Nelson Mandela: "A man who took history in his hands and bent the arc of the moral universe towards justice."
— Barack Obama (@BarackObama) December 5, 2013
„Náš lid ztratil otce. I když jsme věděli, že tento den musí přijít, nic nemůže umenšit náš pocit hluboké a trvalé ztráty. Svým neúnavným bojem za svobodu si získal respekt světa. Svou pokorou, zanícením a lidskostí si získal jeho lásku,“ řekl dále Zuma.
Pohřben má být Mandela podle agentury DPA ve svém rodišti Qunu na jihovýchodě Jihoafrické republiky. Dá se očekávat, že na pohřeb, který by se měl uskutečnit do pěti nebo sedmi dnů, se sjedou státníci z celého světa.
Barroso: Odešla jedna z nejvýraznějších politických postav současnosti
S Nelsonem Mandelou odešla jedna z nejvýraznějších politických postav současnosti, uvedli dnes ráno ve společném prohlášení předseda Evropské komise José Barroso a prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Není podle nich lepšího způsobu, jak uctít jeho památku, než potvrzení kolektivního závazku oddanosti ideálům opravdové a hluboké demokracie, za kterou Mandela neúnavně bojoval.
„Nelson Mandela je symbolem boje proti rasismu, politickému násilí a netoleranci. Je symbolem spravedlnosti, svobody a respektu k lidským právům,“ uvedli Barroso a Van Rompuy. V kondolenci Mandelově rodině i lidem v Jižní Africe podotkli, že zesnulý nebyl jen klíčovou osobností přechodu země od apartheidu k demokracii.
Tibetský duchovní vůdce dalajlama v Nelsonu Mandelovi, jenž ve čtvrtek zemřel, ztratil „drahého přítele“. V dopise zaslaném Mandelově rodině označil bývalého jihoafrického prezidenta označil za „člověka odvahy, zásad a nesporné integrity“.
Dalajlama v dopise zveřejněném na jeho webu uvedl, že nejlepší poctou, jakou lze Mandelovi vyjádřit, je „maximálně přispívat k respektu vůči jednotě lidstva a zasazovat se o mír a usmíření, jak to činil on“.
Mandela je na celém světě uctíván jako vůdce boje proti nadvládě bělošské menšiny v Jihoafrické republice. Jeho vítězství ve volbách z roku 1994 znamenalo v této zemi konec režimu apartheidu. V čele JAR zůstal Nositel Nobelovy ceny za mír, kterou dostal v roce 1993 za zásluhy o usmíření mezi černošským a bělošským obyvatelstvem, až do roku 1999. Mandela byl za své protirasistické postoje bývalým režimem 27 let vězněn.
Mandela byl v posledním roce několikrát hospitalizován. Loni v prosinci mu byl odstraněn žlučový kámen. Poté dostal infekci do dýchacích cest. V dubnu strávil v nemocnici deset dní kvůli zápalu plic. Po další hospitalizaci v červnu byl Mandelův stav často kritický a musel být napojován na dýchací přístroje. Kvůli selhání ledvin byl na dialýze.
Nelson Mandela - symbol boje za rovnoprávnost ras |
---|
Nelson Rolihlahla (v jazyce Tembu „ten, který vyvolává rozbroje“) Mandela se narodil 18. července 1918 ve vesnici Qunu v Transkei (dnešní Východní Kapsko) jako nejstarší syn náčelníka kmene Tembu náležejícího ke Xhosům. |
Základní a střední vzdělání získal na misijních školách, v letech 1938-1940 studoval umělecký směr na černošské univerzitě ve Fort Hare, ze které byl pro organizování studentské stávky vyloučen. |
Po odchodu do Johannesburgu si vydělával jako policista a dozorce v jednom z transvaalských zlatých dolů. |
V roce 1942 dálkově dokončil studium práv na Witwatersrandské univerzitě. |
Jako student vystupoval proti režimu bílé většiny, v polovině 40. let minulého století se stal vůdčím členem především černošského Afrického národního kongresu (ANC). |
V roce 1952 byl zvolen místopředsedou ANC a za spoluúčast na jedné z prvních protirežimních akcí kongresu, kampani občanské neposlušnosti, byl téhož roku poprvé uvězněn. |
V roce 1952 si v Johannesburgu otevřel první černošskou advokátní kancelář v JAR; jeho společníkem byl Oliver Tambo. |
Po masakru v Sharpeville v roce 1960 byl krátce zatčen, ANC byl zakázán, úřady mu v 1961 odňaly právo provozovat advokátní praxi. |
V roce 1961 se podílel na založení Umkhonto we Sizwe (Kopí národa), bojové složky ANC, která v prosinci 1961 uskutečnila svou první teroristickou akci a ukončila tak nenásilný boj ANC. |
Koncem roku 1961 se uchýlil do ilegality a posléze odjel ze země a ze zahraničí řídil bojové akce; při návratu z několikaměsíčního pobytu v cizině byl v srpnu 1962 zatčen a v říjnu 1962 odsouzen na pět let za podněcování ke stávce a ilegální odchod ze země. |
12. června 1964 byl spolu s dalšími pěti členy vedení ANC odsouzen v procesu Rivonia na doživotí za údajnou velezradu a sabotáže. |
Prvních 18 let byl vězněn na ostrově Robben u Kapského Města, který dříve sloužil k internaci malomocných; po celosvětových protestech proti jeho dlouhému pobytu za mřížemi byl v dubnu 1982 převezen do lepší věznice Pollsmoor u Kapského Města a v prosinci 1988 do luxusnější věznice Victor Verster. |
V různých káznicích strávil celkem 27 let, šest měsíců a šest dní - podle dostupných údajů patří k rekordmanům mezi politickými vězni („Kosovský Mandela“, spisovatel a politik Adem Demaçi, byl v komunistickém žaláři 28 let a „saharský Mandela“, obhájce lidských práv ze Západní Sahary Sídí Muhammad Daddač, byl vězněn 24 let). |
Po nástupu Frederika de Klerka do funkce prezidenta v roce 1989 byl mimo jiné odvolán zákaz činnosti ANC a Mandela byl 11. února 1990, ve svých 72 letech, propuštěn na svobodu. |
V červenci 1991 stanul v čele ANC, který poté přeměnil z bojové organizace v silnou politickou stranu a veřejně se zřekl ozbrojeného boje. |
V roce 1993 získal spolu s de Klerkem Nobelovu cenu za mír. |
V květnu 1994 byl zvolen prvním černošským prezidentem JAR, ve funkci byl do června 1999. |
Po odchodu z velké politiky (1999) se věnoval i nadační činnosti. |
Valné shromáždění OSN vyhlásilo v listopadu 2009 18. červenec (den jeho narození) Mezinárodním dnem Nelsona Mandely. |