„Odvolání sankcí podporuje Rakousko, Maďarsko, Itálie, Kypr, Slovensko, Francie a Česká republika,“ citoval TASS svůj zdroj. Ten prý také uvedl, že unijní ministři se na lednovém setkání nechystají o sankcích rozhodovat. „Rusko bude samozřejmě součástí agendy, ale o problému sankcí - jejich možném zrušení, zmírnění či obnovení - se jednat nebude. Rozhodnutí o sankcích by mělo padnout v březnu.“
Podle premiéra Bohuslava Sobotky je Česko nadále pro pokračování protiruských sankcí. „Omezení sankcí vůči Rusku přímo souvisí s tím, jak Rusko plní, či neplní dohody z Minsku a celkově přispívá ke zklidnění situace na východě Ukrajiny,“ uvedl premiér. „Podle názoru České republiky nejsou dohody ze strany Ruska zcela naplňovány, a k omezení sankcí proto teď není důvod. Nadále se chystáme postupovat v této záležitosti společně s našimi evropskými partnery,“ dodal.
Podobně se dnes vyjádřil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „V rámci EU jsme si stanovili jasná kritéria, podle kterých posuzujeme vývoj situace na východní Ukrajině. O změně české pozice ve vztahu k sankcím prozatím neuvažujeme, pokud nebudou implementovány minské dohody a nedojde ke zlepšení bezpečnostní situace na Ukrajině,“ sdělil ČTK ministr.
Slovenské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že Slovensko je součástí společné pozice EU, která sankce zavedla. „Sankce se pravidelně přehodnocují, ale momentálně nejsou na programu dne, měla by se jimi zabývat nejbližší Evropská rada (summit premiérů a prezidentů zemí EU),“ sdělil ČTK mluvčí slovenské diplomacie Peter Stano.
Proti sankcím dlouhodobě vystupuje slovenský premiér Robert Fico. Naopak, prezident Andrej Kiska loni prohlásil, že EU musí využívat sankce, aby zabránila porušování mezinárodního práva.
List The Wall Street Journal před časem informoval o dokumentu, který připravuje diplomatická služba EU. V něm se prý počítá se zmírněním sankcí a s částečnou normalizací vztahů s Ruskem, pokud Moskva změní svůj postoj k Ukrajině. Deník také napsal, že o dokumentu by měli ministři zahraničí jednat už na své lednové schůzce v Bruselu.
Unie kvůli ukrajinské krizi zavedla několik druhů sankcí proti ukrajinským separatistům a proti Rusku, které západní země obviňují z podpory povstalců na východě Ukrajiny. Více než stovce osob a několika firmám zmrazil Brusel majetek v Evropě a zakázal vstup na území EU. Unie to zdůvodnila porušováním územní celistvosti Ukrajiny a v případě Krymu také tím, že EU neuznává jeho loňskou anexi Ruskem. Omezen byl rovněž export zbraní a určitých technologií do Ruské federace a především přístup ruských firem a bank na světové finanční trhy.
