Vláda Petra Fialy si nebezpečně zahrává s ČEZ. Je nejvyšší čas říct, co s ním podnikne
Polostátní energetická společnost ČEZ zveřejnila výsledky za minulý rok. Její akcie se v reakci na ně propadly o téměř pět procent. Je to historicky jeden z největších poklesů. Celkově už od začátku roku ztratily 11 procent. Je zřejmé, proč byl pád tak prudký. Zisk ČEZ se oproti rekordnímu profitu z krizového roku 2022 propadl o 63 procent. Ze 70 miliard korun je najednou 26 miliard.
A není to žádnou vyšší mocí nebo rukou trhu, je to čistě zásahem státu. Na dani z neočekávaných zisků (windfall tax) ČEZ loni státu zaplatil 30 miliard korun. Dalších 10 miliard korun odvedl na odvodech z takzvaných nadměrných tržeb z výroby, tedy z vysokých cen elektřiny způsobených energetickou krizí.
Kdyby těchto mimořádných zásahů nebylo, loňský zisk je v zásadě na úrovni rekordního roku 2022. Jenže peníze si z ČEZ stáhl stát, který v něm drží 70 procent akcií. Menšinoví akcionáři jsou přesvědčeni, že to bylo na jejich úkor. Proto ty akcie tak prudce padají.
Nebezpečená dvojrole státu
Stát je v ČEZ v nebezpečné dvojroli. Na jedné straně vlastníka, který je rovný všem ostatním vlastníkům. A na druhé regulátora a toho, kdo je schopný si daní nebo odvodem sáhnout do firmy pro peníze. A vzít si je na úkor ostatních vlastníků. Kdyby se těch 40 miliard, co si vzal na dani a odvodu, mělo rozdělit na dividendě mezi všechny akcionáře, získal by jen 28 miliard korun. Zbývajících 12 miliard korun by šlo soukromým akcionářům.
Dá se namítnout, že windfall tax nebyla uvalena jen na ČEZ, ale na všechny velké energetické firmy, banky a petrochemii. To je teorie. Realita je taková, že všichni ostatní se všemi možnými naprosto legálními cestami zařídili tak, že drtivou většinu z toho, co stát na této dani vybral, odvedl ČEZ.
Polostátní energetický gigant zaplatil 78 procent celkové sumy, kterou stát z windfall tax vybral. Když se sečtou dividendy, daně a odvody, stát si s podílem 70 procent vytáhl 89 procent celkových zisků. Menšinoví akcionáři dostali s 30 procenty vlastnictví jen 11 procent. Nedá se jim divit, že jsou silně nespokojeni a připraveni hájit svá práva jakkouliv cestou.
Udělejte si v budoucnosti ČEZ jasno
Zásadnější ale je, že vláda Petra Fialy už třetím rokem odmítá říct, co bude s ČEZ dál. Ta otázka je čím dál akutnější, pokud skutečně začne stavba nových atomových bloků. Ty musí plně garantovat stát. A není jisté, jakým způsobem to vlastně chce kabinet vyřešit.
Premiér Petr Fiala i jeho ministři už opakovaně vypustili do veřejného prostoru úvahy o vykoupení minoritních podílů z ČEZ nebo jeho transformaci. Je nejvyšší čas udělat v tom jasno. Ideálně dřív než padne rozhodnutí o výstavbě nových bloků.
Současná polostátní forma je z mnoha důvodů dlouhodobě neudržitelná. Stát se dnes a denně dostává do konfliktu zájmů mezi rolí regulátora a vlastníka. V éře zestátňování navíc včera ČEZ oznámil nákup distribuční sítě GasNet. I v ní mají ale automaticky 30 procent soukromí akcionáři ČEZ.
Socialista Fiala?
Transformace ČEZ na novou jadernou éru není triviální a jednoduchá. Není ani levná. Je ale nejvyšší čas, aby vláda řekla, jak bude vypadat. Jinak její střet s menšinovými akcionáři, mezi nimiž mimochodem drží největší balík silné zahraniční penzijní fondy, bude tvrdě poškozovat renomé českého kapitálového trhu a ochrany vlastnictví.
To nám ve chvíli, kdy se chystáme na obrovské investice do jádra a potřebujeme restart ekonomiky do úplně jiných oborů, opravdu hodně škodí. Stejně jako dost nadřazené a neuctivé výroky premiéra Petra Fialy o soukromých akcionářích. Kdyby se vymazalo jméno a tvář, leckdo by si myslel, že nemluví konzervativní premiér, ale socialista, který nevěří kapitalismu a nectí ochranu vlastnictví.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
