Poláci koupili od Bakaly solární projekt na Karvinsku. V Česku plánují budovat také větrníky
Na český trh s obnovitelnými zdroji vstupuje nový hráč z Polska, firma Enerconet podnikatelů Krystiana Stachowiaka a Piotra Wiśniewského. Od společnosti Asental Zdeňka Bakaly koupila fotovoltaický park o výkonu 7,5 megawattu u Havířova. Projekt míří do závěrečné fáze developmentu a ve druhé polovině roku chce nový vlastník požádat o stavební povolení. Informaci e15 potvrdil někdejší ministr dopravy Gustav Slamečka, který má v českém Enerconetu na starosti vztahy s veřejností.
Společnost Enerconet má zhruba dvacetileté zkušenosti na svém domovském polském trhu, kde už postavila zařízení s celkovým výkonem kolem jednoho gigawattu, především větrné elektrárny. V Česku má stejné výkonové ambice a na metu jednoho gigawattu se chce dostat do sedmi let.
„Hledali jsme nové trhy k expanzi a jako vhodný region jsme identifikovali Česko. Jsou zde nevyužité oblasti, které mají vhodné podmínky pro provoz solární nebo větrné elektrárny, a firmy, které poptávají zelenou elektřinu,“ říká Slamečka s tím, že nejvíce se firma po nových příležitostech dívá v Moravskoslezském, Libereckém, Pardubickém, případně i v Olomouckém kraji.
Expanzi Enerconetu do Česka vede Milan Procházka, někdejší spolumajitel finanční společnosti Wood & Company. Na začátku kariéry působil ve společnosti Patria, kde se potkal i s jejím tehdejším majitelem Zdeňkem Bakalou. Okolnost, že Enerconet na český trh vstupuje transakcí právě s Bakalovou firmou, je ale podle Slamečky jen náhodná: „Žádné bližší kontakty nemáme. Když vstupujete na nový trh, jde o prostředí, kde jsou už rozdané karty, ať z pohledu vlastnictví pozemku, nebo projektu, a lze tedy vybírat jen z toho, co je k mání.“
Výhoda zakoupeného projektu podle něj spočívá i v tom, že má zajištěné připojení do sítě. Termín zahájení výstavby tak bude záviset hlavně na úřednících, kteří budou mít na starosti stavební řízení. Firma bude usilovat také o dotaci. Může využít investiční podpory z Modernizačního fondu a v rámci vypisovaných dotačních výzev si může vysoutěžit pokrytí až desítek procent investičních nákladů.
„Dotace ale není podmínkou výstavby. Vychází nám to i bez ní,“ upozorňuje Slamečka. Enerconet věří, že v regionu vyjedná spolupráci s blíže nespecifikovaným průmyslovým odběratelem, aby měl garantovaný příjem a elektřinu nemusel posílat na cenově nestabilní burzu. K tomu mají pomoci i Slamečkovy kontakty, které nasbíral ve vysoké politice i jako velvyslanec v Jižní Koreji, kde působil do loňského srpna.
Bakalův Asental podle obchodního rejstříku rozvíjel celkem šest solárních projektů, po transakci mu jich ještě pět zbyde. „S další koupí od firmy Asental momentálně nepočítáme,“ podotýká Slamečka. „Chceme si jen pronajmout některé jeho pozemky pro náš vlastní development. Jde o území zasažené těžební činností, kde solární parky dávají jednoznačný smysl.“ Podrobnosti ale nyní odmítá uvést.
Skupina Asental nechala zaslané dotazy k transakci a budoucím plánům v solárním oboru bez komentáře. „Ze zásady nekomentuje žádné probíhající obchodní transakce,“ sdělil mluvčí společnosti Tomáš Neščák.
V Česku chce Enerconet v budoucnu budovat také větrné parky. V ideálním případě plánuje poměr výkonu větrníků a solárů stejný, jako má v Polsku, tedy zhruba 60 ku 40. Preferenci větru Slamečka zdůvodňuje větší výtěžností této technologie: Větrná elektrárna vyrábí víc hodin v roce než solární a také je podle něj z hlediska dlouhodobých kontraktů vhodnější pro potenciální odběratele.
„Uvědomujeme si, že zejména u větru bude naplnění plánu kvůli zdejší nízké podpoře velmi složité, ale chceme se bavit s obyvateli i municipalitami a výhody větrných zdrojů jim vysvětlit. Stejně tak počítáme s motivačními programy, aby z elektrárny benefitovali i samotní obyvatelé,“ popisuje plány Slamečka.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
