Euro efekt zklamal. Fotbalové mistrovství Německu přineslo méně, než čekalo. Mohlo být i hůř
Čekal se obrovský „Euro efekt“, zatím to ale vypadá, že nepřišel. Tedy rozhodně ne takový, jaký přijít měl. Statistiky německého hospodářského růstu přesto dokládají, že bez Euro efektu by německá ekonomika padala ještě víc, než se jí to „povedlo“ v posledním čtvrtletí.
Euro efekt samozřejmě odkazuje na letošní fotbalové mistrovství Evropy, které se v červnu a v červenci konalo v Německu a do něhož vložily německé firmy velké naděje. A také nemalé investice. Řada restaurací koupila velké obrazovky a promítací plátna, rozšířila zahrádky a prostory na sledování fotbalových zápasů a nabrala také přechodně víc personálu, to vše v očekávání postupu německé reprezentace do finále. Němci ale vypadli už ve čtvrtfinále se Španělskem a zájem o Euro poněkud zeslábl.
Aspoň malá porce Euro efektu
Německý svaz hotelů a restaurací (DEHOGA) ještě nemá přesná čísla vývoje tržeb, nechal si ale udělat průzkum mezi více než dvěma a půl tisíci členskými společnostmi. Vyplynulo z něj, že větší prospěch z mistrovství Evropy mělo pouhých 8,1 procenta dotázaných. Drtivá většina 88 procent respondentů uvedla, že prakticky nezaznamenala žádný nárůst tržeb. Pokud se ale podíváme na výsledky průzkumu podrobněji, ukáže se, že tržby v té době poporostly u zhruba třetiny všech hospod, barů a pivnic. Ve velkých městech, kde probíhaly zápasy mistrovství, od Berlína po Hamburk, pocítilo kladný efekt fotbalového Eura 17,5 procenta společností, tedy dvakrát tolik, než je celostátní průměr.
Na celková čísla německých tržeb během mistrovství Evropy ve fotbale si ještě budeme muset počkat, tamější statistici i komentující ekonomové nicméně tvrdí, že zvýšená poptávka v červnu a před mistrovstvím v dubnu a v květnu přece jen něco dobrého přinesla: Bez ní by se ekonomika ve druhém čtvrtletí roku propadla mnohem víc. Hrubý domácí produkt podle údajů Německého statistického úřadu poklesl o 0,2 procenta. Euro efekt tedy zabral, i když ne tak, jak si všichni představovali.
Propad německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 0,2 procenta hrubého domácího produktu je stejně překvapivý jako pomalý růst ekonomiky české o 0,4 procenta HDP. Zajímavé je, že negativní trendy v obou zemích – tedy malá investiční domácí i zahraniční poptávka, a tedy i menší výkon průmyslu či stavebnictví – v Česku i v Německu vyvažuje větší spotřeba domácností. Jinak řečeno, zatímco v průmyslu dál vládne blbá nálada, domácnosti, zejména ty německé, se už dalšího vývoje nebojí a nakupují bez většího omezení a odkládání spotřeby na další měsíce či roky.
VIDEO: Rozhovor s šéfem Sparty Tomášem Křivdou pro FLOW
Nejde jen o pocit, který by visel ve vzduchu. V Německu se to odráží nejen na číslech HDP, ale také v dalších průzkumech trhu. Například společnost Gfk, která působí také v Česku, a Norimberský institut pro tržní rozhodování ve společném výzkumu zjistily, že ochota německých občanů nakupovat je momentálně největší od března 2022, kdy tamější inflace prudce narostla a v domácnostech se začalo z obav před budoucím vývojem výrazně šetřit. Ekonomové se ale nemohou shodnout, zda je za současným uvolněním spotřeby domácností pouze zmiňovaný Euro efekt, nebo jde o obecnější trend, který by mohl ekonomice výrazně pomoci i ve druhé polovině roku (ostatně i český minirůst podpírá spotřeba domácností a čeká se, zda to vydrží).
Německo uvízlo v krizi
Propad hospodářské aktivity v Německu od dubna do června je velké překvapení nejen pro tamější vládu, ale i pro Evropskou centrální banku, která předpokládala určité oživení německého hospodářství. Rovněž mnoho veřejně vystupujících německých ekonomů a analytiků očekávalo ve druhé polovině roku růst. Naopak Mezinárodní měnový fond počítá pro Německo letos s růstem o 0,2 procenta HDP, jakkoli se podle jeho prognóz má světová ekonomika zvednout o 3,2 procenta. Německo tak bude nejhorší z nejvyspělejších zemí sdružených v G7.
Už na začátku roku bylo Německo v růstu mírně pod průměrem Evropské unie a dál je na chvostu eurozóny, jejíž ekonomika podle Eurostatu vzrostla ve srovnání s prvním čtvrtletím o 0,3 procenta. Tahounem Evropy bylo Irsko s nárůstem o 1,2 procenta, slušně se vzmáhá i Španělsko (0,8 procenta). A nakonec i předlužená Francie, která o snížení státního a rozpočtového dluhu vede řízení s EU, dosáhla hospodářského růstu o 0,3 procenta HDP.
Špatné výsledky Německa ve druhém čtvrtletí letošního roku už před zveřejněním údajů o HDP naznačovaly některé ekonomické indexy, které pravidelně sledují nálady a pohyby na tamějším trhu. Index podnikatelského klimatu Ifo, který je považován za nejdůležitější předstihový ukazatel největší evropské ekonomiky, klesá už třetí měsíc v roce. Prezidenta Ifo Clemense Fuesta to v německé veřejnoprávní televizi vedlo k lakonické poznámce, v níž celou hospodářskou situaci našeho západního souseda shrnul větou: „Německá ekonomika uvízla v krizi.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
