Česko se dalo do boje za odstranění amerických čipových restrikcí, chce zpět mezi blízké spojence
Omezení dovozu výkonných procesorů určených pro trénování a provoz velkých jazykových modelů (LLM) a nezbytného hardwaru pro vývoj umělé inteligence byl nepříjemný dárek, který Česko a řada dalších zemí dostaly v lednu ještě od vlády odcházejícího amerického prezidenta Joea Bidena. Rozhodnutí dělí svět do tří kategorií, přičemž do zemí jako Rusko, Čína a podobných nepřátelských režimů má být vývoz zakázán zcela. Ti naprosto nejbližší spojenci mají mít prakticky nulová omezení a na většinu zemí včetně nás chce americká vláda uvalit různé množstevní a výkonové limity.
Americká pravidla hlavně rozpůlila Evropskou unii s jejím jednotným trhem zboží i služeb na dvě části podle studenoválečné železné opony. Většina původních zemí Západu (kromě Portugalska) je v první kategorii zemí fakticky bez restrikcí. Naopak „nové“ země Západu – tedy střední a východní Evropa, jsou v druhé kategorii.
Zjevným cílem je držet země druhé kategorie minimálně o jednu generaci níže, co se týče AI kapacit, než jsou ty nejvýkonnější AI čipy vhodné k trénování těch nejpokročilejších modelů. Česko, které je členem EU, NATO a jedním z nejhlasitějších amerických spojenců v Evropě, se ocitlo na stejné úrovni jako Bolívie, Pobřeží slonoviny nebo Mongolsko, což samozřejmě zvedlo ze židle nejen český byznys, ale i zástupce státní správy. Ti tak začali konat kroky k tomu, aby se restrikce případně změnily a abychom se dostali jako Česko do první skupiny těch nejbližších spojenců.
Důvody Američané mají
Důvodů je k tomu dost a nejde jenom o kosmetické záležitosti. Významně se totiž liší kapacitní i byrokratické povinnosti pro firmy, které jsou ze zemí první kategorie a druhé kategorie. Prakticky neomezené možnosti mají americké společnosti, které cílí stavbu svých datacenter na USA či na země první kategorie a které poskytují zákazníkům z těchto zemí svou výpočetní kapacitu. Pokud chtějí ale něco dělat v zemích druhé kategorie či pro tamní zákazníky, nastávají změny.
Například americká společnost, jako je Microsoft, může budovat datová centra v libovolné zemi druhé kategorie do stanovených limitů výpočetní kapacity na základě jedné univerzální licence. Ale společnosti ze zemí druhé kategorie musejí podávat samostatné žádosti o autorizaci k americké vládě pro každou zemi, kde chtějí stavět, a samozřejmě dodržovat daná omezení. A navíc nesmějí působit v žádné ze zakázaných zemí.
Regulační rámec je zcela zjevně zaměřen na to, aby zvýhodnil americké velké poskytovatele cloudu jako Microsoft, Amazon nebo Google proti konkurenci ze zemí druhé kategorie. Pro země druhé kategorie, jako je nyní Česko (ale třeba i Polsko), to znamená, že jakékoli suverénní cloudy nebo jakékoli budoucí větší investice do vlastních datacenter a vlastních kapacit pro trénování AI modelů v podstatě nedávají smysl.
Není se tak čemu divit, že už v polovině ledna, kdy Američané tato pravidla představili, se zvedl odpor. Nejhlasitěji vystupují v EU Poláci, ale české ministerstvo průmyslu a obchodu není pozadu. Na přímý dotaz na to, co konkrétně vláda dělá pro zmírnění potenciálních amerických restrikcí, odpovědělo ale spíše neurčitě. Dle mluvčí Miluše Trefancové MPO vyjádřilo s ostatními ministerstvy „vážné znepokojení nad zařazením ČR do kategorie 2 v rámci nového systému vývozních kontrol AI čipů“ směrem k zástupcům USA.
V současné době probíhá „interní koordinace ohledně dalšího postupu spolu s dalšími zainteresovanými rezorty a MPO je v aktivním kontaktu jak se zástupci byznysu, tak sektorových asociací a výzkumného sektoru v ČR“, dodala Trefancová. Probíhají také další kontakty s ostatními evropskými státy z kategorie 2.
Vyjednávání už běží
O něco více prozradil v pořadu České televize Události, komentáře 28. ledna ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek, který uvedl, že debata o čipech je součástí jednání ministra zahraničních věcí v USA, a zmínil se o ní i bezpečnostního poradce Tomáš Pojar, který byl na inauguraci prezidenta Trumpa.
Web e15.cz zkontaktoval i úředníky, kteří jsou blízko vyjednávání. Ti uvedli, že probíhá intenzivní jednání o dalším postupu na třech úrovních. První je přímo v USA, kde je aktivní velvyslanec ČR Miroslav Stašek, který kontaktuje příslušné úřady a snaží se jim předat ono české znepokojení.
Komplikuje to ale změna administrativy, která způsobila nebývalé personální fluktuace. Lidé na nižších pozicích nemohou nic rozhodovat a noví političtí nominanti na vyšších pozicích se teprve rozkoukávají. Česko se také snaží o koordinaci s partnery z ostatních zemí střední a východní Evropy. Jak řekl jeden vysoce postavený úředník: „Nejvíce mluvíme s Poláky, které to pochopitelně štve nejvíc.“
A zjevná je i snaha problém eskalovat na celoevropskou úroveň. Tam je ale obava, zda se podaří dostatečně přesvědčit staré země EU, protože ty Američané zařadili do první úrovně, která je fakticky bez restrikcí.
Evropa se musí domluvit
Právě evropská úroveň je zásadní. Na konci ledna proběhlo v Bruselu takzvané technické jednání, kde měly členské státy uvést svoji pozici, ze které případně vznikne celoevropská politika. Komise na něm podle našich informací zdůraznila, že je potřeba společný přístup a společná evropská reakce a vzájemná koordinace členských států.
Zdá se, že starým zemím z různých důvodů nová americká pravidla vadí také, především z důvodu komplikovaného vlivu na volný obchod mezi členskými státy a na výzkum a vývoj. To byla také obava, kterou ventilovaly na evropské úrovni i ty členské státy, které spadly do druhé kategorie, protože omezení kapacity či čipů pro státy druhé kategorie výrazně komplikuje spolupráci v rámci EU, která z definice hranice moc neřeší.
K nějaké celoevropské odpovědi na americká omezení tak dojde, a to i ve formální rovině (americká omezující pravidla umožňují vyjádřit se k nim do 15. května letošního roku). Je samozřejmě otázka, jak moc budou Evropa i Česko úspěšné tváří v tvář nevyzpytatelnému americkému prezidentovi a administrativě plné lidí, kteří jsou ideově spíše izolacionisté a určitě nejsou naladění k udržování a prohlubování aliancí a mezinárodní spolupráce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
