Bitcoin jako symbol tržní bláhovosti? Kryptoměna během války s Íránem vydělává víc než ropné akcie

Skoro tři týdny válčí Spojené státy a Izrael s Íránem. Navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosaženém vítězství je dál ochromený vývoz ropy ze států Perského zálivu kvůli íránské blokádě Hormuzské úžiny.

Investory na světových finančních trzích ale takový vývoj zatím nechává poměrně v klidu. Od začátku náletů na blízkovýchodní mocnost umazal široký index amerických akcií S&P 500 sotva tři procenta. Zlato, historicky považované za symbol jistoty v rozkolísané době, umazalo pět procent. Část kapitálu se přesunula do americké státní měny: dolarový index posílil v daném období o zhruba dvě procenta.

Během posledních turbulentních týdnů se nečekaně dobře daří kryptoměnám. Od začátku března posílil bitcoin o čtrnáct procent. Kurz druhé nejsilnější virtuální mince podle tržní kapitalizace vzrostl dokonce o pětinu. To jsou větší nárůsty než v případě akcií největších ropných společností typu BP, Saudi Aramco, Total Energies nebo Exxon Mobil. Jejich akcie v tomto měsíci posílily v průměru zhruba o deset procent.

Relativní síla bitcoinu a spol. opět vzbuzuje mezi zastánci kryptoaktiv představu, že se tato třída aktiv může stát svébytnou digitální obdobou bezpečného přístavu. „Možná je potřeba vojenský konflikt k uvědomění si, že bitcoin je to nejsnáze přenositelné a nejlikvidnější aktivum bez rizika protistrany,“ míní analytik finanční společnosti Bernstein Gautam Chhugani.

Část zastánců bitcoinu ale vidí jeho současnou pozici ve světě investic skeptičtěji. Například finanční ředitel technologického holdingu SatoshiLabs Štěpán Uherík není přesvědčen, že by se kryptoměna už definitivně vymanila z vleku finančních trhů, byť by si to prý přál. Argumentuje, že sedmnáct let starý bitcoin představuje stále ještě novou technologii, od níž část investorů očekává příliš mnoho za příliš krátkou dobu.

Bitcoin už na rozdíl od akcií brutálně zlevnil

„Geopolitika je na trzích tématem číslo jedna. Vracíme se k modelu, že pravidla diktuje ten, kdo má reálnou vojenskou sílu. Zároveň je ale nereálný velký odliv od amerických titulů. Kdo se chce dnes zbavit těchto akcií nebo dolarů, velice brzy zjistí, že moc alternativ ve skutečnosti nemá. Děje se sice částečný odliv do Evropy, ale není reálné, aby nějaký jiný trh dokázal do sebe nasát tolik kapitálu jako ten americký,“ dodal pro e15 Uherík s tím, že nějaký velký výprodej na trzích v důsledku Trumpova válečného tažení zatím nenastal.

Od podzimních rekordních maxim už přesto bitcoin stihl odmazat téměř padesát procent. S aktuální cenovkou kolem 74 tisíc dolarů se tak může jevit spekulantům v porovnání s akciemi nebo zlatem jako poměrně levný. I přestože z historického pohledu by nebyl v případě bitcoinu nijak mimořádný ani pokles o 70 a více procent od cenového vrcholu.

Na rozdíl od minulých období táhlého poklesu ceny virtuální měny ji ale intenzivně skupuje společnost Strategy Michaela Saylora, největšího korporátního držitele bitcoinů na světě. V březnu jeho firma nakoupila přes 42 tisíc bitcoinů, celkem jich drží 761 tisíc z maximálního možného počtu 21 milionů. „Strategy se chová jako pomyslná centrální banka a bitcoinový věřitel poslední instance. Tržní struktura kolem bitcoinu se navždy změnila a bitcoinové burzovně obchodované fondy obecně přitahují kapitál méně náchylný ke krátkodobým spekulacím,“ dodává Chhugani z Bernsteinu.

V očích tradičních investorů přitom kryptoměny mnohdy představují spíše obdobu rizikové sázky. V reakci na předchozí výměny raket mezi Íránem a Izraelem kurz bitcoinu okamžitě klesl. Ještě rychleji šel kurz kryptoměn dolů v době pandemického šoku z rozšíření koronaviru do USA před šesti lety. Největší kryptoaktivum tehdy odmazalo během dvou dnů polovinu své tržní hodnoty. Dočasně sestoupilo až poblíž hranice tří tisíc dolarů za jeden bitcoin. To bylo v době, kdy ještě neexistovaly kryptoměnové ETF a Strategy, tehdy stále ještě softwarová společnost s nulou bitcoinů ještě nesla předponu Micro. 

Příliš optimističtí investoři?

„Současný růst ceny bitcoinu ale nelze interpretovat izolovaně jako reakci pouze na konflikt s Íránem. Jak ukazují i naše poslední analýzy, kryptoměny se v současnosti pohybují v silné korelaci s globálními rizikovými aktivy a reagují primárně na celkový makroekonomický sentiment. Geopolitické napětí může fungovat jako katalyzátor krátkodobých pohybů, ale samotný směr trhu je dán širšími faktory, jako jsou očekávání ohledně likvidity, úrokových sazeb a chování institucionálních investorů,“ vysvětluje generální ředitel kryptoburzy Binance pro region střední a východní Evropy Kyrylo Khomiakov. A celkové směřování trhů je stále ještě poměrně optimistické, upozorňuje část analytiků.

Investoři možná podceňují, jak silné ekonomické turbulence může válka s Íránem vyvolat, míní podle Bloombergu ekonom Bank of America Antonio Gabriel. „Ačkoli je rychlé vyřešení konfliktu nepochybně jednou z možností, prodloužení bojů do druhého čtvrtletí považujeme za stejně pravděpodobný scénář. Nelze vyloučit ani vleklejší válku,“ napsal Gabriel v pondělním reportu.

Podle něj se však zdá, že trhy aktuálně započítávají spíše jen přechodný šok. „Domníváme se, že se trhy soustředí především na inflaci, zatímco scénáře s výraznějším dopadem na globální hospodářský růst mohou být podceněny,“ dodal Gabriel.

„V případě, že se bezpečnost plavby v oblasti Hormuzu nepodaří vyřešit v příštích třech až čtyřech týdnech, očekáváme růst cen ropy nad 128 dolarů za barel, čímž padnou maxima z doby ruské invaze na Ukrajinu. Pokud by válka trvala měsíce, překonáme i historický rekord 146 dolarů z roku 2008,“ varuje Helima Croftová, která se v RBC Capital Markets specializuje na komodity.

Váhu takovým scénářům dávají také postřehy některých vojenských analytiků. „Tři týdny nazpět jsem si myslel, že případné údery na Írán budou trvat týden dva a bude hotovo – za rok si na tuhle epizodu většina lidí ani nevzpomene. Zkrátka v kontextu regionu nic extra. V tenhle okamžik si již tak jistý nejsem,“ rekapituluje na síti X Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Co se zdá poněkud překvapivé, jak jsou USA (přesněji Trump a jeho okolí) zaskočené vývojem v Hormuzu. Simulací tohoto problému byly tucty – v tomto kontextu poslední Trumpovo volání, aby mu přišli na pomoc tu Asijci, tu Evropané, kterým před pár týdny chtěl sebrat Grónsko, působí až lehce bizarně.“

VIDEO: Trhy nám přestávají věřit, Česko je už rizikovější než Řecko, říká Navrátil z České spořitelny v pořadu FLOW

FLOW: Rozhovor s Davidem Navrátilem • e15