Burzovní masakr v Rusku. Největší ztráty přicházejí z odvětví, které čekal málokdo

Nula. Takové je nejlepší skóre akcií z ruského indexu MOEX za uplynulý měsíc. Jinak se po uplynulých týdnech plných vojenských zásahů cílů na ruském území celý tamní akciový trh hroutí. Index Moskevské burzy od počátku letošního roku přišel už téměř o třetinu své hodnoty, což z něj dělá nejztrátovější akciový trh na světě. Za poslední měsíc pak ztratily ruské akcie v průměru pětinu hodnoty a trh se v polovině července propadl do nejhoršího marasmu od vpádu Ruska na Ukrajinu. 

Pro velké tamní investory to jen letos znamená ztráty v řádu stovek miliard dolarů. Pro Kreml znamená pád burzy jednu z komplikací, které zvyšují náklady války vedené proti Ukrajině. „Burza v Rusku odráží především postupnou ztrátu jakýchkoli vyhlídek v zemi, která v opotřebovávací válce začala požírat samu sebe,“ uvádí akciový analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl. 

Zásadním faktorem propadu burzy je podle expertů eskalace bojů a intenzivnější údery ukrajinských dronů na ruský energetický sektor. „Trh kombinuje obavy z nových amerických sankcí, vysokých úrokových sazeb v Rusku, slábnoucí ekonomiky i problémů klíčových státních podniků,“ vysvětluje analytik Purple Trading Petr Lajsek. Symbolickým příkladem je Gazprom, jehož akcie spadly na nejnižší úroveň od finanční krize v roce 2008. „Firma přišla o svůj nejvýnosnější evropský trh, čtvrtým rokem nevyplácí dividendu a ani orientace na Čínu zatím nepřináší očekávanou náhradu,“ dodává Lajsek. 

Největší ztrátaři nejsou energetici

Přesto to není energetika, která na tamní burze letos utrpěla nejvíce. Takřka totální kolaps totiž primárně postihl ruský technologický sektor a akcie spojené s těžbou drahých kovů a drahokamů. Například akcie společnosti VK, provozující nejznámější ruskou sociální síť VKontakte, letos propadly o šedesát procent. Akcie firmy T Tekhnologii, která provozuje digitální ruskou banku Tinkoff, pak od ledna ztratily dokonce 93 procent. 

Shodně o šedesát procent přišly také akcie největšího ruského a jednoho z největších světových těžařů zlata Polyus nebo státní těžební společnosti Alrosa, která historicky ovládá zhruba třetinu světové produkce diamantů. Obojí je podle expertů primárně důsledkem západních sankcí, ať už v podobě odstřižení od softwaru, nebo obtížnějšího přístupu těžařů ke světovým trhům. 

Na hranici padesátiprocentního propadu jsou letos například i akcie obří sítě supermarketů, večerek a drogerií Magnit, která trpí především nižšími útratami Rusů zasažených inflací. „Zároveň už ruští investoři vědí, že od ledna příštího roku přestane EU dovážet ruský zemní plyn, takže příjmy z prodeje ropy a zemního plynu poklesnou. Pro finanční společnosti je pak nepříjemný výrazný nárůst objemu nesplácených úvěrů a pokles objemu poskytovaných úvěrů,“ připomíná široké spektrum problémů promítajících se do cen akcií ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. 

Pád burzy jako další nesnáz pro Kreml

Přímý vliv pádu burzy na vývoj války bude podle expertů omezený, nicméně může se pro Rusko stát dalším symbolem diskomfortu válečně orientované ekonomiky. Akciový trh navíc nepředstavuje pro Kreml klíčový zdroj financování a politická rozhodnutí se neřídí denními výkyvy indexů. 

„V Rusku není bohatství domácností tak propojené s vývojem akciových trhů jako například v USA – i hlubší propad akciových trhů tak nemusí vyvolat nepokoje,“ dodává Lajsek. Zároveň ale upozorňuje, že pokud by dlouhodobý pokles odrážel hlubší ekonomické problémy, slábnoucí zisky strategických podniků a rostoucí tlak na státní rozpočet, mohl by se stát jedním z mnoha faktorů, které budou postupně zvyšovat cenu pokračování konfliktu. „Samotný propad burzy válku neukončí, ale může být dalším střípkem do mozaiky ekonomického tlaku, který bude Rusko v dalších letech stále citelněji pociťovat,“ dodává analytik. 

Ještě na počátku letošního roku měl ruský akciový trh hodnotu v přepočtu kolem 740 miliard dolarů. Do poloviny letošního července klesla podle statistik portálu Investing na necelých 520 miliard, letošní první pololetí tak investory připravilo v přepočtu o zhruba 4,6 bilionu korun. Od vpádu vojsk na Ukrajinu v roce 2022 je ruská burza zhruba o pětinu níže. Doposud nejslabší od začátku konfliktu byl moskevský trh v září 2022, poté částečně oživil a až do počátku letošního roku s určitými výkyvy v zásadě stagnoval. Zhruba od počátku března pak tamní burza fakticky zažívá volný pád.