Český dluh vynáší víc než akcie. Investoři ho berou útokem a stát se směje, ušetří na úrocích
Investoři začali o prázdninách naplno lačnit po českých státních dluhopisech. Už od června sílící zájem o domácí vládní dluh zesílil v červenci poté, co v Česku prakticky přestaly růst ceny a burziáni tak začali spekulovat na to, že Česká národní banka ještě masivněji uvolní svou politiku. To totiž dělá z bondů lukrativní investici. Zejména velcí hráči se zároveň na poslední chvíli snaží „zamknout“ relativně solidní výnos na dlouhá léta dopředu. Z apetitu investorů těží český stát. Ten si totiž může dovolit nabídnout za své dluhy podstatně menší úrok než ještě před pár měsíci. Jen za první prázdninový měsíc tak stát mohl na úrocích za nové půjčky ušetřit víc než desetinu.
„Poptávka po českých státních dluhopisech vzrostla ruku v ruce s nižší červnovou inflací a razantnějším snížením sazeb ze strany ČNB o půl procentního bodu,“ říká šéf české pobočky Erste Asset Management Martin Řezáč. Ceny bondů ale ženou nahoru i vnější vlivy.
„Pomáhá jim i vývoj v zahraničí na hlavních dluhopisových trzích, a to především ve Spojených státech,“ dodává Řezáč. Podle indexu S&P Czech Republic Sovereign Bond mapujícího ceny bondů tak například jen od června do současnosti zhodnotily české státní dluhopisy o téměř čtyři procenta, to je například o téměř procentní bod více než pražský akciový index PX.
VIDEO: Rozhovor s investorkou Martinou Špacírovou z Hartenberg Holding pro FLOW
„Vývoj cen českých státních dluhopisů poslední měsíc nám říká, že bychom se mohli v horizontu zhruba jednoho roku dočkat nižších úrokových sazeb, než v současnosti předpokládá ČNB,“ interpretuje hlavní poselství cenového vývoje bondů portfolio manažer Raiffeisen investiční společnosti Pavel Brezmen.
Podle expertů přitom růstový trend jejich cen nemusí být u konce.
„Přestože dluhopisové ceny citelně vzrostly, aktuální úroveň jejich výnosů stále svědčí o relativní atraktivitě tuzemských vládních bondů,“ uvádí portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Pro stát má takový vývoj zřejmé výhody. Zatímco ještě na letošním úrokovém vrcholu v květnu musel investory za desetiletou půjčku „uplácet“ ročním úrokem téměř 4,6 procenta, nyní je to skoro o jeden procentní bod méně. Prakticky to znamená na každé půjčené miliardě na zmiňované období úrokovou úsporu stovky milionů korun. Právě téma úrokových nákladů českého dluhu se stalo v loňském roce podstatně významnějším, když stát na úrocích vyplatil držitelům českých státních dluhopisů přes 68 miliard korun, tedy historicky rekordní částku.
Rizikem pro další potenciální úrokovou úsporu státu může být vedle pomalejšího uvolňování měnové politiky v Česku i vývoj v Americe, a to především pokud jde o tržní sázky na to, kdo bude jejím příštím prezidentem. „Nadcházející americké volby přinesou na trh volatilitu, jejímž výsledkem může být určitý odklon investorů od regionu rozvíjejících se trhů, což by se propsalo do prodejů tuzemských vládních bondů a doprovodného nárůstu jejich výnosů,“ dodává Pfeiler.
Stát podle svých slov současný vývoj očekával. „Ministerstvo financí během roku aktivně reaguje a přizpůsobuje emisní činnost aktuálnímu vývoji na dluhopisových trzích a tržní poptávce,“ uvádí Stefan Fous z ministerstva financí. Současný pokles úroků podle něho nevybočuje z očekávaného vývoje výnosů státních dluhopisů. „Vývoj souvisí s formováním tržních očekávání,“ dodává Fous.
Jak nicméně zdůrazňují experti, český dluh paradoxně nepředstavuje pro investory unikátní mix výnosu a rizika. „České státní dluhopisy však nejsou vyhlášeným bezpečným přístavem, jejich cenu a výnos tak nyní ovlivňují zejména kroky ČNB a očekávání investorů kolem nižší inflace a úrokových sazeb,“ zdůrazňuje analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
