Neschopenka 2026: Kompletní přehled – vycházky, výplata, nemocenská i časté situace

Co se v článku dozvíte?

• Jak neschopenka funguje?
• Jak je neschopenka placená?
• Kolik procent je nemocenská prvních 14 dní?
• Výpočet dlouhodobé nemocenské
• Délka pracovní neschopnosti: Jednodenní neschopenka i dlouhodobá nemocenská
• Neschopenka zpětně nebo po telefonu
• Elektronická neschopenka a informování zaměstnavatele
• Kdy je výplatní den nemocenské?
• Režim na neschopence: Kontroly, vycházky a venčení psa
• Neschopenka a změna adresy přes víkend
• Neschopenka ve zkušební době nebo ve výpovědní lhůtě
• Elektronická neschopenka u OSVČ
• Specifické diagnózy: Syndrom vyhoření, tenisový loket, pásový opar či extrakce zubu

Jak neschopenka funguje?

Pokud kvůli nemoci, úrazu či jiným zdravotním problémům nemůžete vykonávat svoji práci, vystaví vám ošetřující lékař rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenku, po digitalizaci systému elektronickou neschopenku/eNeschopenku).

Ošetřujícím lékařem nemusí být nutně váš praktický lékař, může jít i o specialistu. O pracovní neschopnosti ale nemůže rozhodnout lékař na pohotovosti či pracovník zdravotnické záchranné služby.

Neschopenka má několik zásadních rolí:

• slouží zaměstnavateli k potvrzení pracovní neschopnosti zaměstnance,
• přináší nemocnému úlevu od pracovních povinností a přispívá k úspěšnému zotavení,
• zabraňuje šíření nemocí na pracovišti a ve společnosti.

Jak je neschopenka placená?

Zaměstnanci mohou během pracovní neschopnosti pobírat dvě různé dávky – náhradu mzdy (platu) a nemocenskou.

• Náhrada mzdy (či platu): Je placena zaměstnavatelem. Vyplácí se za pracovní dny a svátky, které na tyto dny připadají (tedy dny, ve kterých by dotyčný podle pracovní smlouvy pracoval). Nemocný pobírá náhradu mzdy nebo platu prvních 14 dní pracovní neschopnosti.
• Nemocenská: Nárok na nemocenskou vzniká po 14 dnech pracovní neschopnosti. Dávku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), a to za každý kalendářní den na neschopence.

Náhradu mzdy obdržíte na stejný účet, kam vám chodí výplata. Stejným způsobem probíhá od roku 2020 i výplata nemocenské. Pokud chcete nemocenskou zaslat na jiný účet nebo jiným způsobem, musíte o tom informovat OSSZ. Nejsnáze tak učiníte prostřednictvím tiskopisu Žádost o změnu způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění, který lze odeslat elektronicky z ePortálu ČSSZ.

Kolik procent je nemocenská prvních 14 dní?

Tento častý dotaz není fakticky přesný. Jak už jsme uvedli, nemocenskou prvních 14 dní nepobíráte – místo ní obdržíte náhradu mzdy od zaměstnavatele. Její výše se stanovuje na základě průměrného hodinového výdělku za předchozí čtvrtletí. Tento údaj najdete na výplatní pásce, případně ho můžete spočítat sečtením hrubých výdělků za poslední čtvrtletí a jejich vydělením počtem odpracovaných hodin.

Průměrný hodinový výdělek se při výpočtu náhrady mzdy dále redukuje.

• První redukční hranice: Pro rok 2026 činí 285,78 koruny. Z částky do této hranice se započítává 90 procent.
• Druhá redukční hranice: V roce 2026 byla stanovena na 428,58 koruny. Z částky mezi první a druhou hranicí se počítá 60 procent.
• Třetí redukční hranice: Nastavena na 856,98 koruny. Mezi druhou a třetí hranicí se započítává 30 procent.

K částce nad třetí redukční hranicí se při výpočtu nepřihlíží. Výsledná hodinová mzda poté odpovídá 60 procentům redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Pro lepší orientaci ve výpočtu náhrady mzdy se podívejte do následující tabulky, která kalkuluje s hodinovým výdělkem 350 korun.

Tabulka pro výpočet náhrady mzdy

Náhradu mzdy v roce 2026 si na základě hodinového výdělku snadno spočítáte v naší kalkulačce náhrady mzdy.

Výpočet dlouhodobé nemocenské

Pokud jste v pracovní neschopnosti déle než dva týdny, vzniká vám nárok na nemocenskou. Ta se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše nemocenské za kalendářní den odpovídá:

• 60 procentům redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti,
• 66 procentům redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti,
• 72 procentům redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti

Přesnou výši dávky si spočítáte v kalkulačce nemocenské pro rok 2026.

Délka pracovní neschopnosti: jednodenní neschopenka i dlouhodobá nemocenská

Délku pracovní neschopnosti určuje ošetřující lékař v závislosti na zdravotním stavu. Zákon lékaře v tomto ohledu žádnými lhůtami neomezuje. Klidně vám tedy může být vystavena i jednodenní neschopenka. V praxi jsou podobné případy spíše vzácné – lékař si často nedokáže obhájit udělení i ukončení neschopenky během tak krátké doby. S rozšířením takzvaných sick days význam podobných neschopenek navíc klesá.

Omezená není ani maximální doba pracovní neschopnosti. U dlouhodobé nemocenské byste však měli vědět, že je dávka poskytována nejvýše po dobu 380 dní (tzv. podpůrčí doba). V případě delší zdravotní indispozice se poté nabízí žádost o invalidní důchod. Je-li očekávané brzké uzdravení, můžete požádat o výplatu nemocenské po uplynutí podpůrčí doby. Žádost lze podat opakovaně, ale každé prodloužení výplaty nemocenské trvá nejdéle tři měsíce.

Neschopenka zpětně nebo po telefonu

Standardně začíná pracovní neschopnost dnem, kdy byla ošetřujícím lékařem zjištěna. Lékař má ale možnost vystavit neschopenku až tři dny zpětně. Zde je nutné zdůraznit, že se jedná o možnost, nikoliv povinnost. Lékař pro tento krok musí mít i adekvátní důvod – například příznaky, které vám neumožnily dostavit se okamžitě (silné zažívací potíže, vysoká horečka apod.). I v těchto případech je ale lepší lékaře kontaktovat a požádat o vystavení neschopenky po telefonu. Její udělení opět záleží výhradně na posouzení lékaře.

Elektronická neschopenka a informování zaměstnavatele

Původní tištěné neschopenky byly v roce 2020 nahrazeny elektronickými neschopenkami. Postup vystavení vypadá následovně.

1. Lékař zadá do příslušného systému vaše rodné číslo.
2. Vyplní diagnózu, začátek pracovní neschopnosti a další potřebné údaje.
3. Vyplněné hlášení lékař odešle na OSSZ (nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy bylo rozhodnuto o vzniku pracovní neschopnosti).
4. Vy si z ordinace odnesete průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, případně zažádáte o zaslání tohoto identifikátoru prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Díky elektronické neschopence se informace rovnou dostávají k vašemu zaměstnavateli. Oproti minulosti mu tak již nemusíte předávat žádné doklady. Náhrada mzdy i nemocenská vám začnou chodit automaticky.

I v rámci systému elektronických neschopenek musíte zaměstnavatele o své pracovní neschopnosti neprodleně informovat – například po telefonu, e-mailem nebo SMS zprávou. V ideálním případě ale zaměstnavatele kontaktujte ještě dříve a sdělte mu, že se kvůli zdravotním problémům chystáte k lékaři. Dáte mu tím více času na nastalou situaci zareagovat.

Kdy je výplatní den nemocenské?

Náhradu mzdy za pracovní neschopnost od prvního dne až do 14 dnů od udělení neschopenky vyplácí zaměstnavatel. Částka vám tedy přijde společně se mzdou v běžném výplatním termínu.

V případě delší pracovní neschopnosti vám ČSSZ od 15. dne vyplácí nemocenskou. Pro její výplatu zákon nestanovuje žádný pevný termín v měsíci. Stejně jako další dávky nemocenského pojištění se ale nemocenská vyplácí zpětně, a to nejpozději do jednoho měsíce od doručení všech potřebných a správně vyplněných dokladů.

Režim na neschopence: kontroly, vycházky a venčení psa

Po dobu pracovní neschopnosti musíte respektovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. Musíte se zdržovat na adrese uvedené v neschopence (nemusí jít o adresu trvalého bydliště) a poskytnout nezbytnou součinnost pro případnou kontrolu ze strany zaměstnavatele (prvních 14 dní) nebo ČSSZ (od doby pobírání nemocenské). Součinnost spočívá mimo jiné v tom, že vás kontrola může kontaktovat.

Zajistit byste tedy měli:

• označení místa pobytu viditelnou jmenovkou (typicky na zvonku),
• funkční zvonek,
• přístup ke dveřím.

Kontrola má za úkol pouze zjistit, že se v době pracovní neschopnosti nacházíte na nahlášeném místě. Nemá právo ke vstupu do domácnosti.

Pokud to váš zdravotní stav umožňuje, může vám lékař povolit vycházky – maximálně po dobu šesti hodin denně v rozmezí od 7.00 do 19.00 hodin. Doba vycházek může být rozdělena do více kratších intervalů.

O podobné rozdělení můžete ošetřujícího lékaře požádat například v situaci, kdy potřebujete zajistit venčení psa. Jinak však venčení psa není z pohledu zákona důvodem k udělení vycházek. Jestli pro vás vycházky podle lékaře nejsou vhodné, budete muset venčení psa vyřešit jiným způsobem, například s pomocí členů rodiny nebo známých.

Neschopenka a změna adresy přes víkend

Přejete si nahlášenou adresu pobytu změnit a přesunout své léčení třeba na chatu? Změnu vám musí odsouhlasit ošetřující lékař, protože se jedná o součást režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud ale váš zdravotní stav změnu nevylučuje, nemá lékař důvod jí bránit.

Novou adresu musí lékař uvést do systému, čímž ji nahlásí na OSSZ. Případnou změnu místa tak obvykle nevyřešíte během víkendu. Je-li nová adresa pobytu v zahraničí, potřebujete kromě posvěcení ošetřujícího lékaře také souhlas lékaře OSSZ.

Neschopenka ve zkušební době nebo ve výpovědní lhůtě

Nemoc či nečekaný úraz na vaše plány nijak nehledí. Pracovní neschopnost vás tak může zastihnout hned v počátcích nového úvazku ve zkušební době, nebo naopak ve výpovědní lhůtě při ukončení zaměstnání.

I ve zkušební době máte v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy a nemocenskou. Měli byste však počítat s tím, že se vám čas strávený ve zkušební době automaticky prodlouží o počet dnů nemoci.

Pokud vás onemocnění zastihlo ve výpovědní lhůtě, postup se bude odvíjet od data ukončení pracovní neschopnosti. Při ukončení neschopenky do konce výpovědní lhůty nebo k datu ukončení pracovního poměru se nic nemění – práci ukončíte k plánovanému datu.

Jestli však neschopenka stanovený konec poměru překračuje, může se vám výpovědní lhůta prodloužit o dny strávené v pracovní neschopnosti. K prodloužení dochází jen u výpovědí podaných ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavateli ale můžete sdělit, že na prodloužení doby netrváte a skončit ve výpovědní lhůtě k původnímu termínu.

Elektronická neschopenka u OSVČ

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je pracovní neschopnost o něco komplikovanější. Vzhledem k absenci klasického zaměstnavatele odpadá nárok na náhradu mzdy. Pokud si však platí dobrovolné nemocenské pojištění, mají OSVČ od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou. Její výše se odvíjí od měsíčních záloh na nemocenské pojištění. S výpočtem nemocenské u OSVČ vám pomůže naše kalkulačka.

Specifické diagnózy: syndrom vyhoření, tenisový loket, pásový opar či extrakce zubu

U většiny nemocí nebo úrazů bývá diagnóza zřejmá. Existuje ale také řada komplikovanějších diagnóz, kde to s udělením dočasné pracovní neschopnosti nemusí být jednoduché. Do této skupiny patří například syndrom vyhoření. Ten v současnosti není klasifikován jako samostatná nemoc, nicméně lékaři vám mohou vystavit neschopenku na některý z jeho projevů – fyzické vyčerpání, úzkost či nespavost.

Tenisový loket je příkladem diagnózy, kde je při selhání konzervativní léčby nutná operace. Ta si pochopitelně vyžádá delší dobu rekonvalescence. V případě tenisového lokte jde obvykle o 2–3 měsíce pracovní neschopnosti, u manuálních pracovníků často i déle.

Specifickou kategorii tvoří nemoci, kde je důležitá pracovní neschopnost od prvního dne kvůli možnému šíření infekce. V praxi se může jednat například o plané neštovice, pásový opar, chřipku nebo o covid-19. Naopak v některých případech se zdravotní problémy obejdou bez neschopenky. Pracovní režim často nenaruší extrakce zubu či jiné ambulantní zákroky. Neschopenka bývá v podobných situacích udělována pouze při komplikacích nebo rozsáhlejších zákrocích.