„Ministerstvo dopravy proto problém projednává s ministerstvy průmyslu a obchodu a zemědělství, které rovněž mají se zdlouhavou přípravou infrastrukturních staveb problémy,“ uvedl dále Ťok. Podle něj s návrhem zásadní problém neměla při předběžném jednání ani parlamentní opozice.
Změna by měla například výrazně urychlit přípravu chystaných vysokorychlostních tratí, odblokovat dokončení pražského okruhu nebo výstavbu takzvané rychlodráhy na letiště. Druhou změnou, kterou chce ministerstvo dlouhodobě prosadit, je možnost začít stavět už ve chvíli, kdy nejsou vykoupeny ještě všechny pozemky. Vyřešení adekvátní ceny za vykoupený pozemek by se uskutečnilo až následně a nezdržovalo by výstavbu veřejně prospěšných projektů.
Oba dva principy obsahovala novela zákona o liniových stavbách, kterou ministerstvo začátkem letošního roku stáhlo z jednání vláda. Důvodem bylo podle Ťoka velké množství připomínek a skutečnost, že původní návrh byl „zjednodušeně řečeno jen okopírovanou zákonnou normou z Německa.“ Ta ale odporovala tuzemskému právnímu řádu. O nutnosti změnit ústavu uvažovalo ministerstvu už na jaře letošního roku poté, co muselo návrh zákona z jednání stáhnout.
Zákon o liniových stavbách, který do připomínkového řízení poslalo ministerstvo loni v říjnu, obsahoval rovněž návrh na spojení územního a stavebního řízení včetně procesu zkoumání dopadu stavby na životní prostředí (EIA) do jednoho řízení. Spory o náhradách za vyvlastněné pozemky měly podle návrhu řešit krajské soudy a v nejvyšší instanci Nejvyšší správní soud (NSS). Inspiraci pro legislativní změnu úřad našel v Německu.