Jet lag: Ryanair rozpoutal právní válku proti všem. Mnohdy vítězí, má to ale hořkou pachuť

TÉMA

🛩️ Ryanair bojuje proti státním podporám

Největší nízkonákladové aerolinky Evropy Ryanair opět potvrzují svou roli agresivního hráče na trhu. V pandemii koronaviru vytáhly do boje proti pomocným rukám, které leteckým dopravcům podaly mnohé členské státy Evropské unie. V posledních měsících se řada těchto soudních pří, vedených proti Evropské komisi jako orgánu, který státní podpory schvaloval, uzavřela. Má Ryanair důvod k radosti?

Tažení Ryanairu proti národním záchranným balíčkům pro evropské aerolinky začalo záhy poté, co evropské vlády v reakci na šíření koronavirové nákazy prakticky zastavily provoz nad evropským nebem. A velcí evropští dopravci, rázem vystavení situaci, kdy jim většina nákladů zůstala, ale zároveň přišli takřka o veškeré příjmy, se začali obracet na své vlády s žádostí o pomoc. 

Evropská komise už v závěru března 2020 rozhodla, že nevznese žádnou námitku proti rozhodnutí Paříže, která dočasně odpustila všem francouzským aerolinkám daň pro civilní letectví a solidární daň z letenky, hodnota úlev byla vyčíslena na 200 milionů eur. Následovala zelená pro státní pomoc švédským aerolinkám, poskytující dopravcům záruky za komerční úvěry. Hodnota pomoci byla 455 milionů eur.

Ryanair v reakci na tyto podpory podal více než 30 žalob u různých instancí. Dopravce tvrdí, že jeho konkurenti dohromady z veřejných peněz jako pomoc v krizi získali téměř 40 miliard eur. Všechna tato podpora prošla schválením v Evropské komisi.

Ryanair se už v květnu 2020 obrátil na Tribunál, prvoinstanční soud Evropské unie, a požadoval zrušení verdiktu Evropské unie v obou výše zmíněných případech. Tribunál Ryanairu nevyhověl, aerolinky se vzápětí odvolaly k Soudnímu dvoru Evropské unie. A Ryanair přidal další žaloby na pomoc poskytnutou německým nebo italským aerolinkám. Začala tak dlouhá soudní přetahovaná, která dosud nemá konce.

Sledujte nový pořad FLOW: Rozhovor s generálním ředitelem ČT Janem Součkem 

Rozhovor s generálním ředitelem ČT Janem Součkem pro FLOW • Zdroj: e15

Jak by dokázal Ryanair využívat potíží konkurence, dokazuje dění na italském trhu po pádu tamního národního dopravce Alitalia. Společnost, kterou se opakovaně pokoušel zachraňovat stát, definitivně ukončila činnost v roce 2021. Její místo sice zaujal Římem řízený projekt nové společnosti ITA Airways, Ryanair ale dokázal využít dočasného vakua na některých linkách a se svou silou na nich rychle dosáhl postavení největších aerolinek v zemi.

Itálie nyní proti irské společnosti vede několik řízení týkajících se zneužití dominantního postavení na trhu. V dubnu tamní antimonopolní úřad nařídil Ryanairu, aby přestal cestovním agenturám bránit v prodeji jeho letenek, což je rozhodnutí, které jde proti řadě obdobných verdiktů v jiných zemích EU. Ryanair se také pře s tamní vládou kvůli cenám letenek na linkách z hlavních italských letišť na velké italské ostrovy. Řím tvrdí, že od té doby, co Ryanair na tyto linky vstoupil, na nich výrazně vzrostly ceny ve špičkách.  

Státní pomoc diskriminuje v principu

Argumentace Ryanairu v jednotlivých případech se víceméně opakuje. Společnost tvrdí, že státní pomoc kompenzující firmám dopady mimořádných událostí by neměly získat jen jednotlivé firmy, ale pokud už ji stát uděluje, má podporu poskytnout všem leteckým dopravcům působícím v zemi. Opatření podle Ryanairu ohýbá trh, poškozuje ty aerolinky, které se bez státní pomoci musely nebo dokázaly obejít, a v důsledku podle společnosti dopadá i na spotřebitele. Evropská komise prý také své schválení jednotlivých případů státní pomoci dostatečně neodůvodnila.

Všechny soudní instance shodně rozhodly, že státní pomoc je diskriminační. Přesto ale Ryanairu v této části jeho stížností nevyhověly. Státní pomoc v nouzi je totiž podle soudců v principu diskriminační tím, že vylučuje zahraniční firmy. 

Ryanair ale i částečně uspěl. V případě státních záruk za půjčky pro nizozemské aerolinky KLM soud rozhodl, že Evropská komise dostatečně nepřihlédla k tomu, že z této podpory může těžit i sesterská Air France, stejně jako mateřský holding Air France-KLM.

Útok na spojence

A také v aktuálním případě státního záchranného balíčku pro německé charterové aerolinky Condor, které se ocitly v přechodné platební neschopnosti po kolapsu mateřské cestovní kanceláře Thomas Cook, soud došel k závěru, že Evropská komise měla před schválením zahájit formální vyšetřování pomoci a také se měla ujistit, že německý stát za svou pomoc dostane odpovídající podíl na budoucím zisku. Paradoxem tohoto sporu je, že Condor se s Ryanairem spojil a spolu napadli pomoc aerolinkám Lufthansa. Evropský soud v tomto případu ještě nerozhodl.

Přestože Ryanair v řadě případů přesvědčil soudy, že pomoc nebyla konkurenčním aerolinkám udělena v souladu s právem, nemá mnoho okamžitých důvodů k radosti. Stejně jako v dřívějších případech i tentokrát Evropský soudní dvůr dospěl k závěru, že podpora, ačkoliv nezákonná, neměla „zásadně nepříznivý vliv“ na postavení Ryanairu na trhu. Nebo přinejmenším nedokázal Ryanair takový negativní dopad prokázat. A soud nerozhodl ani o tom, že by aerolinky Condor nebo někdo jiný musely státní pomoc vracet. 

Dotčené aerolinky svorně zdůrazňují, že státní úvěry či půjčky se státní garancí již dávno splatily.

„Dnešní rozsudek dále zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská komise okamžitě zasáhla, aby tyto nelegální balíčky státní podpory získala zpět, a nařídila opatření k nápravě alespoň některých škod způsobených hospodářské soutěži a spotřebitelům,“ napsal v tiskové zprávě v reakci na verdikt Ryanair. Právě tento bod ze žalob Ryanairu ale zatím zůstává jen přáním irské společnosti.

ZPRÁVY

🛩️ Řízení letového provozu loni dalece překonalo předcovidový zisk

Zatímco českým letištím se stále nepodařilo dostat na předpandemická čísla, provoz na českém nebi zase výrazně vynáší. Státní podnik Řízení letového provozu loni vydělal 320 milionů korun, o 82 procent více než v roce 2022, oznámil ve videu na sociálních sítích generální ředitel Jan Klas. Je to výrazný skok vzhůru i oproti roku 2019, poslednímu, který neovlivnila pandemie koronaviru. V letech 2020 a 2021 byl podnik ve ztrátě. 

O pětinu meziročně na 4,4 miliardy korun stouply výnosy ŘLP, tedy číslo, které je z velké části závislé na hustotě provozu na českém nebi. Vedle řízení letového provozu podnik poskytuje také výcvik a kalibrační služby naváděcích zařízení na letištích. Ty vynesly 95 milionů, respektive 91 milionů korun.

🛩️ Neopouštějte projekt megaletiště, žádá polský byznys vládu

Skupina významných polských podnikatelů žádá polskou vládu, aby nevycouvala z projektu výstavby letiště a velkého dopravního uzlu nedaleko Varšavy. Projekt nastartovaný minulým kabinetem zatím stále běží, představitelé nové polské vlády v čele s Donaldem Tuskem, která se ujala moci v prosinci, však opakovaně vyjadřují ke stavbě své silné výhrady.

Rada polských globálních podnikatelů (RPPG) zveřejnila minulý týden otevřený dopis, ve kterém vyzývá Tuska, aby projekt označovaný jako CPK podpořil. „Na základě obchodních zkušeností firem shromážděných v RPPG věříme, že projekt CPK má šanci stát se velkou hnací silou polské ekonomiky,“ napsali podnikatelé.

Projekt nového letiště nemá být podle nich vnímán jako politický podnik jedné ze stran, ale jako koncept, který byl navrhován a analyzován řadu let.

Debaty o výstavbě nového letiště v Polsku už probíhají více než deset let. Konkrétnějším směrem se ale úvahy začaly ubírat až za vlád nyní opoziční strany Právo a spravedlnost, která byla u moci v letech 2015 až 2023.

Tuskova vláda ale propustila ředitele CPK, vyměnila obsazení dozorčí rady a zahájila audit projektu. Současný kabinet naopak oznámil záměr rozšířit stávající Chopinovo letiště ve Varšavě, které se nyní pohybuje na hraně projektované kapacity 20 milionů odbavených cestujících ročně. Do roku 2029 by jeho kapacita měl vzrůst o polovinu.

🛩️ Další whistleblower kritizuje kontrolu kvality Boeingu

Trupy letadel Boeing 737, které vyráběl největší dodavatel firmy Spirit AeroSystems, opouštěly závod společnosti v Kansasu se závažnými nedostatky. Pro BBC to řekl bývalý inspektor kvality ve Spiritu Santiago Paredes. Tvrdí, že jednotlivé trupy závod často opouštěly až s dvěma sty nedostatky.

Paredes, který ve společnosti pracoval v letech 2012 až 2020, tvrdí, že mu ve Spiritu přezdívali showstopper, protože nedostatky nahlašoval a tím zpomaloval tempo výroby. „Nacházel jsem spoustu chybějících spojovacích prvků, spoustu ohnutých dílů, někdy i chybějící části,“ uvedl Paredes.

Spirit Aerosystems obvinění odmítá. „Proti jeho tvrzením se důrazně ohrazujeme,“ uvedl mluvčí společnosti. Paredes je již několikátým whistleblowerem, který v posledních letech upozornil na chyby v kontrole kvality a na bezpečnostní nedostatky ve výrobě u Boeingu a u jeho klíčového dodavatele.