Panika se plíží hangáry. Už i drahé palivo dochází, ceny letí do nebes, Lufthansa maluje černý scénář
- Tento ropný šok je jiný: hlavním problémem už není cena, ale dostatek leteckého paliva.
- Aerolinky ruší mnoho spojů a zdražují letenky o desítky procent.
- Krize dopadá i na Smartwings nebo české provozovatele soukromých letů.
Letectví bije na poplach. Hormuzským průlivem totiž neproudí na světové trhy „pouze“ ropa, od jejíž ceny se odvíjí i ceny leteckého paliva, ale i značné množství samotného leteckého paliva coby hotového produktu. Evropa patří k nejtvrději zasaženým regionům.
Zatímco ještě před americko-izraelským úderem na Írán proudilo Hormuzem asi půl milionu barelů denně, po „uzavření“ klíčové námořní tepny chybí starému kontinentu asi tři sta tisíc barelů leteckého paliva denně, spočítala společnost Kpler, která sleduje cesty tankerů a ropných produktů.
Na rozdíl od řady předchozích ropných šoků tak svět letectví nedrtí jen dvojnásobné zdražení paliva, ale i jeho vážně se prohlubující nedostatek. Zatímco v uplynulých dvou letech se cena leteckého paliva pohybovala kolem hranice sta dolarů za barel, od války v Íránu vystoupala na více než dvojnásobek, vyplývá z dat Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA).
Aerolinky ruší spoje
Samotná cena už však není problémem číslo jedna – tím se začíná stávat nedostupnost. Zhruba necelou polovinu leteckého paliva totiž Evropa odebírá právě skrz Hormuz. Aerolinky už proto ruší tisíce spojů a o desítky procent zvyšují ceny letenek či palivových příplatků.
Scandinavian Airlines zrušily v březnu stovky naplánovaných letů, v dubnu jich bude nejméně tisíc. Lufthansa se připravuje na nejhorší scénář, kdy by vyřadila z provozu až čtyřicet letadel. S rušením letů kalkuluje i největší dopravce Ryanair. Podle jeho šéfa Michaela O’Learyho může být ohrožena až čtvrtina dodávek paliva pro tohoto nízkonákladového dopravce během května a června. Reagují i aerolinky v Asii, která je patrně nejtvrději zasažená. Například Vietnam Airlines sníží počet letů až o pětinu měsíčně.
„Pocítí to každý, kdo bude cestovat. Ceny letenek už vystřelily nahoru. Nechci vyvolávat paniku, ale nedostatek paliva nás pravděpodobně také může potkat. Klíčová neznámá je, kdy by se dostavil. Aerolinky zatím ruší lety primárně kvůli ceně, protože tak zásadní přenesení nákladů na zákazníka by zkrátka nebylo možné,“ říká Petr Kováč, expert na letectví ze společnosti EY.
Smartwings zvyšují příplatek
Jeho obavu sdílí i Letiště Václava Havla. Ačkoliv zatím disponuje dostatečnými skladovacími kapacitami paliva a dosud nemá informace od prodejců o výpadku dodávek, připouští, že se situace může změnit. „Velmi bude záležet na délce trvání konfliktu,“ konstatuje mluvčí největšího českého letiště Denisa Hejtmánková.
Stovky rušených letů pro letiště znamenají výpadek příjmů od leteckých společností, konstatuje Kováč: „Velké téma je, jak to dopadne na letní sezonu cestovních kanceláří, hotelů v dovolenkových destinacích a cestovního ruchu obecně. Zda se lidé nebudou bát vyšších útrat, případně o vlastní bezpečnost.“
Mezi mnohé společnosti, které navýšily palivový příplatek, se v polovině března zařadily i Smartwings, a to v řádu stovek korun v závislosti na délce daného letu. „Cena leteckého paliva dosahuje historicky vysokých hodnot, od začátku konfliktu na Blízkém východě se více než zdvojnásobila, což zásadně ovlivňuje ekonomiku leteckého provozu. V důsledku této situace dochází k průběžným úpravám na jednotlivých trasách a k optimalizaci letového řádu tak, abychom co nejlépe reagovali na situaci na trhu vzhledem k aktuálnímu vývoji cen paliva,“ říká mluvčí dopravce Vladimíra Dufková. Nevylučuje možné snížení počtu frekvencí letů ani rizika spojená se zásobováním letadel palivem.
O tom, které aerolinky získají konkurenční výhodu a které naopak budou kvůli cenám krvácet, rozhodne doba, do kdy mají zasmluvněné ceny paliv, dodává Kováč. Čím déle by měly mít nárok na běžnou cenu, tím výraznější výhodu získají. Například Ryanair má podle O’Learyho rozumně zasmluvněnou cenu osmdesáti procent paliva, za zbytek si ale připlácí, údajně kolem 150 dolarů za barel.
Varování před hrozícím krácením dodávek paliva už dostala čtveřice italských letišť Milán-Linate, Treviso, Benátky a Boloňa. Podle dodavatele paliva Air BP, který je součástí britské společnosti British Petroleum, by přednost v dodávkách kerosenu dostaly státní lety a lety, které trvají déle než tři hodiny. V ohrožení jsou ale i mnohá další evropská letiště, do značné míry ta britská v čele s Londýnem-Heathrow.
„V Praze tankujeme za dvojnásobné ceny oproti lednu, v Anglii ještě dráž. Zatím jsme na nedostupnost paliva nenarazili, to se ale může změnit každým dnem,“ říká šéf českého dopravce Time Air Martin Pražský. Společnost, která prodává lety soukromými tryskáči, Pražský založil týden před útoky 11. září 2001, takže je, jak říká, na krize zvyklý. Přesto se ta stávající řadí k nejvážnějším a nutí dopravce pečlivě zvažovat, kam letadla vyslat a kam ne.
„Létáme ad hoc chartery, takže musíme myslet hlavně na efektivní návrat letadel. V Londýně nebo Nice najdete ‚kšeft‘ vždycky. Pošlete ale své letadlo do Portugalska – byť je to krásný dlouhý let třeba i za hezké peníze –, když tam ale stroj může dlouhé dny uvíznout nebo letět zpět prázdný?“ vysvětluje Pražský.
Ještě lepší příklad představují řecké ostrovy nebo dovolenkové destinace v Itálii. „Pokud tam odletím v pátek, pravděpodobně budu muset dlouho čekat na zákazníka do neděle. Naopak letět tam v sobotu, nebo ještě lépe v neděli ráno a hned odpoledne s jiným zákazníkem zpět, typicky do Anglie, to je jiná,“ přibližuje každodenní kalkulace zkušený byznysmen. Pro Time Air je otázka ceny paliv zásadní, protože je nakupuje za spotové, tedy aktuální tržní ceny.
Zatímco do Evropy důsledky krize teprve pomalu z dálky přilétávají, v Asii už naplno dopadly. Situace významně dopadá na trhy závislé na dovozu paliva, tedy na Vietnam, Myanmar nebo například Pákistán. Čína a Thajsko pozastavily vývozy paliva, Jižní Korea je zastropovala.
Výsledek se záhy projevil na ranvejích. Když například malajsijská společnost Air Asia X létá do Vietnamu, před cestou musí natankovat extra palivo navíc. „Ne že by nám neposkytovali žádné, ale omezují jeho množství,“ řekl šéf nízkonákladovky Bo Lingam. Ceny letenek zvýšila asi o čtyřicet procent.
