„Ministerstvo nyní připravuje variantu za méně peněz udělat co největší profit. Zatím vychází jako nejlevnější varianta rozšíření stávajícího systému mýtných bran,“ řekl LN nejmenovaný zdroj z ministerstva dopravy.
Příznivcem rozšiřování mýta na silnice II. a III. tříd není ani ministr dopravy Radek Šmerda. „Propočítáváme ekonomické množnosti jednotlivých variant. Ekonomika rozšíření na silnice nižších tříd ale zatím vychází naprosto nesmyslně,“ řekl LN Šmerda.Stejný názor mají i dopravci, kteří by opatření pocítili nejvíce. „Shodli jsme se s panem ministrem (Šmerdou), že nápad zpoplatnit silnice nižších tříd není dobrý,“ řekl LN prezident sdružení Česmad Bohemia Vladimír Starosta.
„O tom jaký rozsah silnic bude zpoplatněn, má ale rozhodnout vláda. „Je to politické rozhodnutí, řekl LN mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.Podle původních plánů se mělo dnešních 1100 km placených silnic rozrůst až na skoro šest tisíc kilometrů. Platit se mělo nově na všech mimoměstských silnicích I. třídy, na stovákách silnic II. třídy a vybraných silnicích III. třídy.
Kraje se však obávají, že zavedení mýta na silicích I. třídy přiměje řidiče kamionů a nákladních vozů objíždět placené úseky po okreskách. Ministerstvo navrhuje, aby kraje na souběžných silnicích s placenými úseky rozmístily zákazové značky pro nákladní vozidla. Podle Starosty by zákazové značky situaci prý vyřešily.
Exministr dopravy Vít Bárta (VV) počítal v případě zpoplatnění silnic nižších tříd s využitím tzv. hybridního systému, kombinace stávajících mýtných bran, které provozuje firma Kapsch, a satelitního systému. Na jeho dodavatele by ministerstvo muselo vypsat nový tendr. Pokud by vláda rozhodla, že zpoplatní jen silnice I. třídy, bylo by podle Ptačinského výhodnější rozšířit stávající systém mýtných bran. Háček je podle LN v tom, že za testování hybridního mýta už inkasovala firma Kapsch 300 milionů korun. „Systém nebudeme vybírat podle technologie, ale podle toho, která firma nabídne nejvýhodnější cenu,“ dodal Ptačinský.
