Evropská unie je právní laboratoří. U výsledku ale často chybí návod k použití, říká Soňa Rampulová z PRK Partners

Soňa Rampulová

Soňa Rampulová Zdroj: PRK Partners

Soňa Rampulová
Soňa Rampulová
3 Fotogalerie
rop

Legislativa se dnes mění obrovským tempem. V prostředí, kde každý obor ovlivňuje nějaká regulace, je pak konkurenční výhodou i schopnost číst mezi řádky zákonů, říká Soňa Rampulová z advokátní kanceláře PRK Partners. Zvláště v Evropě je totiž porozumět legislativě tak těžké, že leckdy tápou nejen podnikatelé a manažeři, ale i právníci. I to je jedním z důvodů, proč iniciovala vznikl Legal Business Clubu, kde se tyto profese pravidelně setkávají.

Lidé z byznysu se setkávají s právníky často a intenzivně. V čem by tedy měl Váš club přinést nadstavbu?

Byznys a právo k sobě patří neoddělitelně a jejich vztah funguje každodenně. To je zřejmé. My se ale v Legal Business Clubu ptáme: Je plně funkční? Není spíš reaktivní než proaktivní? Většina firem se totiž na právníky obrací ve chvíli, kdy „něco hoří“. Kdy se řeší spor, krizová situace, velká transakce, změna zákona. Právo se pak jeví jako nutné zlo nebo brzda. A právě tento úhel pohledu chceme změnit.

Jak?

Legal Business Club přináší nadstavbu tím, že vrací právu jeho místo v jádru strategického rozhodování. Právo není jen nástroj. Je to jazyk vyjednávání, budování partnerství, ochrany inovací a nastavení etických norem. V klubu ukazujeme, že právní rámec může být katalyzátorem růstu, pokud mu porozumíme včas a pokud ho začleníme do firemní DNA. Vytváříme prostor, kde se neřeší jen aktuální problémy, ale hlavně souvislosti, trendy a dlouhodobé dopady právních otázek na byznysové strategie.

Co se tedy na setkáních odehrává z hlediska vztahů, předávání informací a podobně?

Setkání nejsou klasickými konferencemi nebo právními semináři. Jsou to facilitované debaty mezi lidmi, kteří mají rozhodovací pravomoc a skutečnou zodpovědnost. Všechna stavíme na principech, jakými jsou důvěra, otevřenost a konkrétnost. Nezahlcujeme účastníky teorií. Místo toho sdílíme, jak firmy řešily konkrétní dilemata: Co fungovalo, co ne a proč.

Zaměřujeme se na takzvané „křížové porozumění“. Kombinujeme právní know-how, pohled vedení firem a jejich byznysové cíle. Právník navrhne jiné řešení, pokud chápe obchodní logiku klienta. Manažer zase rozhoduje lépe, pokud ví, co mu právní rámec umožňuje či znemožňuje. Tím, že na akcích vzniká dlouhodobá důvěra, sdílejí se i citlivější témata, která by veřejně zazněla jen těžko.

Setkávání na konferencích a eventech je ve světě podnikání i veřejné správy poměrně dost. Jak zajistit, aby se myšlenky na nich sdílené a prezentované projevily v praxi?

Jednoduše, a sice tím, že nejde o jednorázové eventy, ale o dlouhodobou platformu. Legal Business Club není konference na jeden den. Je to strukturovaný thinktankový prostor, kde se témata rozvíjejí v čase.

Myšlenky, které zaznějí na setkáních, dále zpracováváme, a to ve formě newsletterů, podcastů či případových studií. A co je klíčové – členové mezi sebou sdílejí i to, jak konkrétní nápady zkoušejí aplikovat ve své firmě. Učíme se jeden od druhého. V tom je podle nás zásadní rozdíl oproti tradičním konferencím, kde je inspirace jednorázová a často rychle vyprchá.

Cílíte jen na byznys, nebo i na veřejnou správu, politiky, vysoké školy, výzkumnou sféru…?

Legal Business Club má své těžiště v byznysovém prostředí. V lidech, kteří každodenně rozhodují o směru firem, nesou odpovědnost, vyjednávají a nastavují firemní kulturu. Zároveň si ale plně uvědomujeme, že bez otevřeného dialogu s veřejnou správou, regulátory, akademiky a s výzkumníky kvalitního rozhodování dosáhnout nelze.

V právní oblasti, a zvláště v silně regulovaných odvětvích se tyto světy neustále střetávají. Pokud však chybí platforma, kde by se mohly setkávat jako rovnocenní partneři, vzniká zbytečná bariéra. A to je škoda. Proto v našem klubu vítáme i zástupce státní správy, justice, univerzit a výzkumných institucí. Přinášejí nový úhel pohledu, který si firmy často neuvědomují. A naopak, i oni oceňují zpětnou vazbu z praxe, protože vidí, jak se právní pravidla skutečně uplatňují v každodenním fungování firem.

Říkáte, že cílem je mimo jiné propojit právní aspekty s byznysovou strategií. Můžete to vysvětlit, eventuálně uvést příklad?

Představte si firmu plánující expanzi do zahraničí. Kromě trhu a konkurence musí chápat i právní prostředí cílové země. Opomenutí tohoto aspektu může ohrozit celou strategii. Členové klubu často sdílejí, jak včasné právní poradenství pomohlo ušetřit, nebo naopak jak pozdní zásah způsobil komplikace s certifikací, ochranou značky či s regulací.

Oblast duševního vlastnictví je další příklad. Mnoho firem netuší, jak systematicky chránit své know-how. Přitom dobře nastavená IP strategie může rozhodovat o vstupu investora. Právo a byznys se tu neoddělitelně prolínají. V klubu ukazujeme, že právní aspekt není nutné zlo, ale důležitý stavební kámen úspěchu. Vždy se zaměřujeme na témata, která mají pro podnikatele skutečný význam, aby nešlo o žádnou ztrátu času, ale inspiraci, kterou lze okamžitě přetavit do praxe.

Aktuálně jste se zaměřili na Evropskou unii. Ta je ostře sledovaná. Dá se k ní říct něco nového?

Jak na našem posledním setkání řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, odstranění cel na vnitřním trhu Evropské unie unie představovalo největší deregulační akt v dějinách Evropy. Tím, že vznikl jednotný trh, padlo obrovské množství bariér. Jenže dnes je regulace ze strany unie naopak přebujelá, a navíc Brusel pomalu reaguje na globální změny.

Evropská unie je dnes pomalu laboratoří na právní experiment. Bohužel k výsledkům často chybí návod k použití. Nejen podnikatelé, ale dokonce i právníci tápou, jak nové předpisy správně vyložit a aplikovat. Jak říká předseda České advokátní komory a partner naší kanceláře Robert Němec: ‚Regulace bez právní jistoty je past. A v pasti se špatně podniká.‘

Chtělo by to, aby Česká republika zavedla něco jako sandbox, tedy právní pískoviště, kde by si firmy mohly v kontrolovaném režimu testovat nové technologie a obchodní modely bez rizika sankcí. V Německu už takový systém funguje a firmy mohou inovace testovat v předem stanovených mezích a bez obav z přísných postihů. Taková pružnost je nutná, abychom se jako země technologicky posouvali vpřed.

Dá se tedy podle vás říct, že pochopení některých právních otázek v byznysu může znamenat nejen usnadnění práce, ale i přímo konkurenční výhodu?

Ano a možná je načase to říkat nahlas. V prostředí, kde je každý obor ovlivněn regulací, není konkurenční výhodou jen rychlost nebo produkt. Je jí i schopnost „číst mezi řádky“ zákonů a předvídat jejich dopady. Kdo umí s právními normami pracovat strategicky, ten má navrch. Například firmy, které včas reagovaly na ESG reporting, dnes čerpají výhody v přístupu k financování nebo výběru partnerů. Jiní je teprve dohánějí.

Dalším příkladem může být digitalizace. Právní orientace v ochraně osobních údajů, přeshraniční přenosy dat nebo smluvní nastavení v oblasti IT služeb jsou dnes pro firmy klíčové. A ti, kdo tomu rozumějí – nebo mají partnery, kteří jim v tom pomáhají – se mohou rychleji adaptovat a posílit svou pozici na trhu.

Lze na základě toho, s čím přicházejí hosté, říct, co dnes trápí byznys nejvíc?

Obecně lze říct, že firmy trápí hlavně nejistota. Ne že by zákony chyběly, problém je spíš v jejich nestabilitě, složitosti a absenci jasných prováděcích pravidel. Typickými příklady jsou oblasti ESG, digitálních služeb nebo kybernetické bezpečnosti. Firmy často tápou v tom, co přesně se od nich očekává, kdy nová pravidla vstoupí v platnost a jak konkrétně mají být aplikována. Tato nejistota přináší stres, zdržení projektů a zvyšuje provozní náklady.

Druhou výzvou je interní komunikace. Jak efektivně vysvětlit právní změny managementu, který není právně vzdělaný? Jak zajistit, aby se legislativní úpravy promítly nejen do dokumentů a smluv, ale i do firemní kultury a každodenního provozu? A třetí problém je compliance overload, tedy přemíra povinností bez strategie. My v klubu pomáháme hledat cestu, jak to zařídit, aby se z orientace v právu nestala brzda, ale podpora zdravého rozvoje firmy.

Kdo je tedy typický člen vašeho klubu?

Typickým členem je člověk, který má vizi a nese odpovědnost. Nezáleží na tom, jestli řídí miliardovou společnost nebo středně velký podnik. Důležité je, že přemýšlí strategicky, má rozhodovací pravomoc a chápe, že právo není jen „něco z přízemí“, ale nedílná součást jeho práce.

Mezi členy najdete vlastníky firem, generální ředitele, právníky ve vedení společností, firemní právní poradce, takzvané in-house counsels, investory a tak dále. Často mají zkušenosti z mezinárodního prostředí. Jsou to lidé, kteří hledají inspiraci, vítají kritické myšlení a dobře vědí, že budoucnost firmy se neutváří jen na trhu, ale i v zákonech, které ten trh formují.

 

Soňa Rampulová

je ředitelkou marketingu, PR a Business Developmentu v advokátní kanceláři PRK Partners.