Podpora výzkumu a vývoje se stává výrazně atraktivnější. Firmy napříč obory mohou z investic do inovací výrazně těžit, upozorňuje partner KPMG

Co konkrétně čeká firmy od nového roku, kdy se s novelou zákona mění podpora výzkumu a vývoje. Jak výrazná je to změna?

Poměrně zásadní. Česká republika chce podporovat přechod naší ekonomiky od montovny k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Novela zákona o daních z příjmů proto zavádí atraktivnější odpočet na výzkum a vývoj, a to 150 % na prvních 50 milionů korun nákladů vynaložených do výzkumu a vývoje.  Stát tím vysílá poměrně silný signál.

Co přesně to pro firmy znamená?

Pokud firma investuje například pět milionů korun do vývoje, například na mzdy vývojářů, odpisy zařízení nebo do materiálu využitého pro výzkumné či vývojové činnosti, standardně si o tuto částku sníží základ daně. Nově si ale může odečíst ještě dalších 7,5 milionu jako daňovou odečitatelnou položku. Celkem si tedy dokáže snížit základ daně o 12,5 milionu korun. Navíc nově platí i to, že pokud společnost nebude mít v daném roce dostatečný daňový základ, o nic nepřijde. Nevyužitý odpočet lze nově přenášet pět let dopředu, dosud to byly tři roky. To pomáhá firmám, které zainvestují, avšak výnosy realizují až v budoucnu.

Očekáváte tedy, že odpočet budou firmy lépe využívat, nebude to pro ně administrativně náročnější?

Tak projekty výzkumu a vývoje musí i nadále obsahovat určité formální náležitosti. A je také pravda, že historicky panoval z administrativy a přísných kontrol finančních úřadů strach. Pokud firma podcenila formální náležitosti, mohl správce daně celý odpočet vyloučit. Dnes už je proces stabilnější a pro firmy, které výzkum a vývoj reálně dělají, jde o velmi atraktivní nástroj. A dělají ho i podniky, které by se samy za „vývojáře“ nepovažovaly, třeba zlepšují výrobní postupy nebo automatizují linky.

Ulevit od administrativní zátěže by ale mohla firmám i další novinka, která s novým rokem přichází, a to jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.

Ano, pokud v praxi bude fungovat. Zákon je účinný od ledna, ale první reálné podání firmy čeká až v dubnu 2026. Dnes musí zaměstnavatelé podávat zhruba 25 různých přehledů pro finanční úřad, sociální správu nebo zdravotní pojišťovny, nově se má vše sjednotit do jednoho podání.

A co umělá inteligence? Jak moc už ta dnes v daňové oblasti může podnikatelům ulehčit procesy?

Tu její velká role určitě teprve čeká. Zatím umí rychle zpracovat zejména opakující se úkoly. Pro daňové poradce je to třeba shrnutí judikatury, porovnání jednotlivých předpisů, vyhledání relevantní informace a příprava analytických podkladů, což uleví hlavně juniorním kolegům nebo firmám, které daňovou agendu zpracovávají interně. Daně ale nejsou jen o procentech, ale velmi často o právní interpretaci. A tady AI občas „vymyslí“ argumenty, které působí přesvědčivě, ale nejsou správné. Proto je stále nutná kontrola člověka.

Je za vás tedy zmíněná vyšší podpora skutečně dostatečnou motivací, aby se do výzkumných aktivit podniky pustily více?

Ano. Firmy mají šanci si výrazně snížit daňový základ a financovat inovace, které je posunou dopředu. A byl bych rád, kdyby se na tuto oblast přestaly dívat s obavami a začaly jí využívat. Česká republika má stále velký prostor pro podporu výzkumu a vývoje. A jeden z nejzajímavějších příkladů je Brno.

Můžete to přiblížit?

Jihomoravský kraj má překvapivě vysokou „znalostní intenzitu“ a buduje si tak silnou pozici nejen v rámci Česka, ale i v evropském srovnání. Podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP byl loni cca 2,8 %, což je výrazně nad českým průměrem 1,8 % a nad průměrem EU ve výši 2,3 %. A zatímco v Česku pracuje ve výzkumu a vývoji každý dvacátý člověk, v Brně je to každý desátý. Vyplývá to z datové zprávy Brno Region 2025, které vydalo Jihomoravské inovační centrum.

Jak se to promítá do byznysu?

V regionu vzniká spousta nových firem. Od startupů přes výzkumná centra až po pobočky nadnárodních korporací. Město má tak nejvyšší počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel a jejich meziroční nárůst je nad celorepublikovým průměrem. Nad průměrem je i podíl firem s více než 250 zaměstnanci. V Jihomoravském kraji pracuje ve výzkumu a vývoji přes 25 tisíc lidí, což v EU řadí region na 53. místo z celkových 249. Brno je například už dnes světovým centrem elektronové mikroskopie, sídlí zde firmy jako Thermo Fisher nebo Tescan. Jejich růst je možný určitě i díky spolupráci s místními univerzitami. Stejně tak se tady daří budovat polovodičový průmysl, respektive jeho vývojovou část.

Míníte aktivity americké polovodičové společnosti Onsemi.

Ano, firma má sice hlavní výrobu v Rožnově pod Radhoštěm, ale významná výzkumná centra v Brně a spolupráce s univerzitami ji umožňuje rychle převádět výsledky výzkumu do výroby, což podporuje další investice. Česká republika tak díky této infrastruktuře získala novou rekordní investici přes 40 miliard korun. Tu chce společnosti investovat do rozšíření své výroby v Rožnově. (Onsemi chce v Česku vybudovat plně integrovaný závod pro výrobu polovodičů z karbidu křemíku, tedy čipů a výkonných polovodičových komponent pro elektromobily, obnovitelné zdroje energie a datová centra s AI – pozn. redakce.)

Takže kvalitní školství je podle vás klíčové pro pracovní trh klíčové?

Přesně tak. Nadnárodní firmy sem přicházejí nejen kvůli nákladům, ale hlavně kvůli dostupnosti kvalifikovaných lidí. Brno není montovnou, společnosti sem umisťují práci s vysokou přidanou hodnotou a místní pobočky často vytvářejí vlastní know-how. To je i důvod, proč tady firmy ochotně dál investují. Podpora přichází ze státu i z EU, ale klíčové je, že zdejší výzkumné týmy dokážou dodat výsledky.

Promítá se to zásadně i do rozvoje města?

Výrazně. Rozvíjí se dopravní infrastruktura, buduje městský okruh, vznikají nové kulturní a volnočasové projekty. Například sídlo filharmonie nebo multifunkční hala ve stylu pražské O2 arény. Roste počet kancelářských i obchodních center a centrum města kulturně ožívá. Brno zároveň přitahuje zahraniční studenty i expaty. Můžu zase uvést čísla ze zmíněné datové zprávy, v roce 2024 tu žilo 110 tisíc cizinců, což je o čtyři tisíce více než o rok dříve. Celkem už je to 9 % populace, a téměř 60 % z nich právě v Brně.

Firmy většinou ale naráží na nedostatek odborníků. Pokud se brněnská oblast tak rychle rozvíjí, nenarazí brzy na strop?

Zatím se nábory daří, některé profese se v Brně shánějí dokonce snáz než v Praze. Firmy si ve výzkumu a vývoji často vychovávají studenty už během studia, úpravou programů či praxí. Je ale pravda, že budoucnost může být složitější, čeká nás stárnutí populace a zřejmě i menší počet studentů. Část poptávky po lidech může sice vyrovnat AI u rutinních pozic, ale juniorská místa nezmizí, jen se změní způsob práce a učení.