Vlnu nevole vyvolal dobrovolný odpis hodnoty řeckých dluhopisů. Nad užitečností swapů úvěrového selhání se od té doby vznáší otazník. V případě řeckých dluhopisů šlo o dobrovolný akt držitelů dluhopisů, a proto nedojde ke spuštění vypořádání CDS kontraktů. Podle standardů Mezinárodní asociace pro trh se swapy a deriváty se totiž nejedná o takzvanou kreditní událost.
Agentura Fitch proto upozorňuje, že vypořádávání CDS kontraktů na státní dluhopisy potřebuje vysvětlení. „Zdá se, že definice restrukturalizace dluhu a obecně celého používaného slovníku by potřebovala revizi,“ píše se v její zprávě. „Ačkoli v případě řeckých dluhopisů nedošlo ke kreditní události, věřitelé utrpěli značné škody na svých portfoliích, které nikdy nedostanou nazpět. Jak bychom tuto událost tedy měli nazývat,“ ptá se spoluautor zprávy James Batterman.
Používání swapů úvěrového selhání (CDS) na státní dluhopisy zemí eurozóny zažilo v posledních letech nevídaný rozmach. Držitelé vládních dluhopisů nakupovali CDS kontrakty, aby se ochránili před možným bankrotem některé ze zemí platících eurem. Pokud stát či firma zbankrotuje, investoři, kteří si zaplatili CDS, by měli dostat kompenzaci za ztráty z dluhopisů třetí stranou, která jim kontrakty CDS prodala.
