To se rovná 56 procentům velikosti ekonomiky Spojených států, vyplývá z dat americké centrální banky (Fed).
Před pěti lety aktiva pěti největších bank čítala „pouhých“ 43 procent velikosti amerického HDP. Takzvaná velká pětka je nyní, v relaci k velikosti ekonomiky dvakrát tak velká, než byla před deseti lety. To zvyšuje obavy, že problémy v jedné z předním bank by mohly otřást finančním sektorem a přinutit americkou vládu k zásahu jako během krize na sklonku roku 2008.
„Účastníci trhu věří, že se nic nezměnilo, a pravidlo ‚příliš velký na to, aby padl‘ je stále v platnosti,“ řekl agentuře Bloomberg Gary Stern, bývalý prezident pobočky Fedu ve státě Minneapolis. Tato víra nahlodává naděje, že se Obamovi podaří jeho slib, že záchranné balíčky finančnímu sektoru za peníze daňových poplatníků jsou minulostí. Prezident Obama je za to vystaven značné kritice ze strany představitelů Fedu, republikánů a hnutí Occupy Wall Street, které vidí koncentrovanou sílu bank jako nebezpečí pro největší světovou ekonomiku.
Obama v lednu 2010 volal po zabránění další konsolidaci amerického bankovního sektoru s argumentem, že klientům by se nedostávalo stejné kvality služeb, pokud by byli obsluhováni jen pár masivními společnostmi.
Poslední finanční krize přitom jen uspíšila koncentraci amerického bankovního trhu. Slabší firmy krizi neustály nebo byly těmi silnějšími převzaty, a hrst finančních gigantů tak z krize vyšla posílena a větší než před ní. JP Morgan, Goldman Sachs a Wells Fargo těžily také z organického růstu a díky akvizicím v Evropě, kde se zdejší banky pod tíhou dluhové krize zbavují neklíčových aktiv.
