Americké firmy jsou ziskovější než evropské. Pomáhají jim Trumpovy daňové škrty
V letošním roce mají největší zámořské podniky vydělat na akcii dvaapůlkrát tolik než na opačné straně Atlantiku.
Největší americké firmy se svými výdělky na hony vzdalují svým protějškům z eurozóny. Ziskové prognózy zámořských byznysmenů pro letošek počítají s tím, že na jednu akcii vydělají téměř 600 dolarů, tedy dvaapůlkrát více než firmy ze zemí platících společnou měnou. Šlo by tak o největší rozdíl v profitu firem po obou stranách Atlantiku za posledních třicet let. Zisky firem pod sochou Svobody žene vzhůru slabý dolar, vůči podnikatelům vstřícnější stát, ale i odlišná struktura americké ekonomiky.
„Americkým společnostem výrazně pomáhají daňové škrty prezidenta Trumpa,“ říká ekonom Consequ Michal Stupavský. Takřka o patnáct procent slabší dolar oproti euru i dalším světovým měnám od počátku loňského roku zase nadopoval zisky amerických exportérů. „Svou roli sehrává i rychlejší růst americké produktivity,“ připomíná ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Zámořským firmám dává za pravdu už profit za první letošní čtvrtletí. Podle dat společnosti FactSet tak například firmám z indexu S&P 500 poskočily oproti loňsku zisky zhruba o čtvrtinu, šest stovek největších firem z indexu Stoxx Europe 600 troškařilo s necelými sedmi procenty. Například zisk americké Citi tak především díky nižším daním poskočil o 13 procent, profit banky Morgan Stanley vylétl z obdobných důvodů výše o 45 procent, zatímco technologický Facebook vydělal dokonce o 63 procent více než za stejnou dobu loni.
Rozdíly podle ekonomů odrážejí i odlišnou strukturu americké a evropské ekonomiky. V zámoří hrají prim rychle rostoucí technologické firmy sázející na živelně rostoucí trhy, v Evropě zůstávají v čele ekonomiky banky, jejichž zisky erodují nízké úrokové sazby. „Evropa v moderních odvětvích jako internet, sociální sítě, mobilní technologie a on-line nakupování zaspala, kvůli jazykovým, kulturním a dalším bariérám nedokázala vytvořit firmy dostatečné velikosti, které by dokázaly obstát vůči americké a čínské konkurenci, která těží z mnohem větší masy zákazníků s podobnými preferencemi a vlastnostmi,“ vysvětluje ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Zatímco zisky na akcii firem v USA sdružené v akciovém indexu MSCI se na předkrizové úrovně vrátily po dvou až třech letech, evropský byznys se podle dat Thomson Reuters na svou doposud nejvyšší laťku profitu zatím nedostal, firmy z eurozóny tak vydělávají na akcii takřka o pětinu méně než v roce 2007. Podle studie švýcarské banky UBS rostou zisky amerických firem rok co rok rychleji než v eurozóně od roku 2011.
