„Nejvíce si nechávají klienti posílat finance z kreditní karty na své či cizí účty a dále platí složenky za elektřinu, plyn či zálohu na nákup automobilu,“ říká Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank, která zavedla tuto službu zatím jako poslední. Podle Plocka převyšuje průměrná výše transakce dvacet tisíc korun, což je více, než banka očekávala.
Bankovní domy se touto cestou snaží zvrátit pro ně dlouhodobě nepříznivý poměr využívání platebních karet, který je v Česku zhruba 70 ku 30 procentům ve prospěch debetních karet. Za vedení kreditních karet si banky většinou účtují více než u karet debetních. Ještě větší zisky mají potom z hříšníků, kteří nestíhají své účty za kreditku platit včas a připočítá se jim tučný úrok.
Provedení a zpoplatnění převodu prostředků z kreditní karty se liší. Některé banky spojují tuto úhradu s bezúročným obdobím. Pokud klient neuhradí celou částku v termínu, začne mu běžet až 30procentní úročení. U jiných je zpoplatněna celá operace a bezúročné období se na ni nevztahuje.
Z velké bankovní pětky rozjely tuto službu ČSOB a Komerční banka. Obě nabízejí převod prostředků z kreditní karty na běžný účet prostřednictvím internetového bankovnictví. „Poplatek je jedno procento z převáděné částky a vztahuje se na něj bezúročné období,“ říká mluvčí Komerční banky Monika Klucová. U ČSOB je poplatek 30 korun plus 1,5 procenta z převáděné částky.
Jako poslední se ozvala . „Od začátku září, kdy byla spuštěna služba Zavolej a zaplať, jsme zaznamenali velký zájem – hovoříme o stovkách klientů,“ říká mluvčí ústavu Petr Plocek. U UniCreditu je služba do konce roku bez poplatku a vztahuje se na ni bezúročné období.
Česká spořitelna ani Raiffeisenbank nic podobného nenabízejí a ani nepřipravují.
