Úrok požadovaný investory za dlouhodobou půjčku tuzemské vládě letos až o pětinu klesl.
Investoři se v novém roce předhánějí, aby Česku mohli půjčit své peníze. A spokojí se se stále nižším úrokem. Zatímco ještě v polovině prosince žádali věřitelé za desetiletou půjčku roční úrok 2,1 procenta, koncem prvního lednového týdne jim stačilo i necelých 1,7 procenta. Podle znalců stojí za výhodnějšími podmínkami bouře na akciových trzích, která v posledních týdnech vyhání peníze z riskantních sázek a posílá je na bezpečné adresy.
„Otřesy na akciových trzích vedly k přesunu k bondům, což se projevilo na nižších výnosech dluhopisů v celé řadě zemí,“ říká hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. S růstem poptávky po dluhopisech a tím jejich i ceny totiž klesá jejich výnos. Ten je nyní v případě dlouhodobějších půjček v Česku na zhruba ročním minimu. „Dluhopisy zemí střední Evropy nyní v prostředí obav o globální ekonomický růst fungují jako bezpečná útočiště,“ potvrzuje i ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Hlasy z trhu navíc uvádějí, že ČNB přehodnotí své dřívější ambice jít s úrokovými sazbami dále vzhůru. Pro věřitele to znamená menší obavy ze znehodnocení investice. „Trh nyní už prakticky nepočítá s dalším zvyšováním sazeb, což pohání zájem o bondy,“ uvedl pro deník E15 pod podmínkou anonymity zdroj z velkého domácího penzijního fondu, jehož valnou většinu aktiv tvoří právě české státní dluhopisy.
„Pod vlivem zhoršujícího se výhledu pro českou ekonomiku bude docházet k revizi očekávání měnové politiky,“ potvrzuje dále Marek s tím, že růst úrokových sazeb může být jen minimální. „Někteří globální investoři se dokonce připravují na možné uvolňování měnové politiky v delším časovém horizontu pro případ, že by se začala zhoršovat ekonomická situace,“ říká ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Kapitál se tak stěhuje do dluhopisů relativně bezpečnějších zemí světa, vedle Česka vzrostla v posledních týdnech poptávka kupříkladu po bondech americké či německé vlády.
