Česko zaplavily firemní dluhopisy. Menší emise můžou být zdrojem budoucích problémů | E15.cz

Česko zaplavily firemní dluhopisy. Menší emise můžou být zdrojem budoucích problémů

Česko zaplavily firemní dluhopisy. Menší emise můžou být zdrojem budoucích problémů
Zoot (ilustrační foto)
• 
ZDROJ: Zoot
Jaroslav Bukovský

Jaroslav Bukovský

Tuzemský trh letos prožíval dluhopisovou horečku. Firmy se rozhodly vydat bondy za celkem téměř 126 miliard korun. Meziročně je to zhruba o šest miliard více. Pro největší balíky peněz si na trh sice přišly velké domácí finanční skupiny, na počet emisí je ale převýšily drobnější emise menších, často neznámých tuzemských firem, a to někdy i bez vlastního majetku. Podle znalců je právě tato část dluhopisového trhu v Česku zdrojem rozsáhlých budoucích problémů. A to hned, jak ekonomika šlápne na brzdu.

Během letošního roku vypukl dluhopisový boom. „Odhaduji, že padl rekord v počtu vydaných emisí dluhopisů, a to jak větších prospektovaných emisí, tak takzvaně podlimitních, tedy do maximální výše jednoho milionu eur. Případné zpomalení ekonomiky může vést k přehodnocování dluhopisy financovaných projektů a některé se mohou ukázat jako nereálné,“ uvádí Lumír Schejbal, partner advokátní kanceláře Schejbal & Partners.

Zatímco podle registrů České národní banky byly letos uvedeny na trh necelé čtyři desítky velkých bondových emisí, u nichž musí vydavatel sestavit prospekt, počet menších emisí odhadují znalci na vyšší stovky. Zejména ty přitom mnohdy patří mezi značně rizikové. Podle odborníků totiž nezřídka financují projekty, které by u bank neobstály, anebo nejsou pro banky dostatečně důvěryhodné. Výnosů lační investoři, a to především z řad drobných hráčů, na relativně vysoký výnos ale slyší.

Brněnští realitní dravci hrnou na trh další bondy

Vidina deseti procent

V úpadku letos skončil například pražský dluhopisový emitent iConsulting 4 Companies, který měl v plánu získat od investorů až sto milionů korun. Firma lákala investory na desetiprocentní roční výnos. Kolem deseti procent výnosu nabízely i firmy jako Petlas CZ nebo Grand Koil. Ačkoli prodávaly emise v objemu přes deset milionů korun, mají dvousettisícové základní jmění a v obchodním rejstříku nezveřejňují výsledky hospodaření.

Nejde jen o malé emise, obezřetnost je namístě i v případě velkých emisí firem, u kterých dluhy převyšují výši jejich majetku. „Skvělým případem byly dluhopisy firmy ZOOT,“ říká analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak s tím, že její dluhy převyšovaly v době emise hodnotu jejího majetku.

Dalším příkladem mohly být třeba dluhopisy firmy EMTC z portfolia podnikatele Tomáše Bárty. Přestože si jeho firma šla na trh letos až pro tři miliardy korun, holding EMTC měl k polovině loňského roku podle účetní uzávěrky majetek za 210 milionů korun. Skupina přitom fungovala s neuhrazenou ztrátou z minulých let převyšující 400 milionů korun.

Český realitní magnát si jde pro miliardy do Japonska

Riziková módní vlna

Neobvyklé nejsou ani velké emise čerstvě vzniklých firem. O půldruhé miliardy si tak řekla například brněnská realitní firma Českomoravská Projektová. Nový hráč založený teprve letos v září s dvoumilionovým základním jměním je letos už druhou z rodiny firem podnikajících v nemovitostech sdružených kolem brněnské Českomoravské nemovitostní, která hrne na trh dluhopisy za stamiliony. Firma je přitom vyjma základního kapitálu bez majetku.

„Firemní dluhopisy jsou v módě. A s každou módní vlnou připluje kromě užitečných věcí i spousta balastu a šmejdu,“ říká ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda s tím, že lidé v prostředí rostoucí ekonomiky a příjmů, stále takřka nulového úročení vkladů a horšící se dostupnosti vlastního bydlení hledají o to naléhavěji alternativní způsoby zhodnocení svých peněz. „Toho se snaží zneužít spousta vykuků. Kdo nabízí vyšší úrok a tvrdí, že je bezrizikový, lže. Kdo takovým lidem půjčuje, kdo si tedy kupuje jejich dluhopis, velmi pravděpodobně spláče nad výdělkem,“ dodává Kovanda.

Takový okamžik přitom nemusí být daleko. Česká ekonomika se momentálně pohybuje kolem vrcholu hospodářského cyklu a s pomalejším tempem růstu počítají analytici už v příštím roce.

České firmy rozpoutaly dluhopisové orgie

„Ochlazení ekonomiky s sebou stáhne méně výkonné firmy s podprůměrnou produktivitou a nízkými finančními rezervami,“ říká ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. V první linii to mohou být právě emitenti dluhopisů, kteří nemají přístup k jiným formám financování.

„To ale nemění nic na tom, že účelové emise bondů, které neměly nic společného s podnikatelským záměrem a projektem, mohou čelit problémům velmi brzy bez ohledu na výkon ekonomiky,“ dodává Horská.

Solidní pojistkou pro dluhopisového investora ale nemusí být ani fungující byznys. Když dojde na nejhorší, zůstává s nataženou rukou až poslední v řadě. „Pokud se společnost dostane do insolvence, stojí držitelé nezajištěných dluhopisů až na konci řady věřitelů, respektive v řadě s nezajištěnými věřiteli. Vzhledem k nízké výtěžnosti konkurzních podstat v ČR nezbude na držitele dluhopisů nic či jen jednotky procent jejich pohledávek,“ zdůrazňuje advokát Schejbal.

Firmy už vydaly dluhopisy za desítky miliard

Prospekt ČNB nepomůže

Na mnohdy relativně vysoký výnos někdy lákají také společnosti, u nichž dluhy převyšují hodnotu jejich majetku, nebo i firmy, které žádný majetek, a dokonce ani reálný podnikatelský projekt nemají. Fakt, že dluhopisy může v omezené míře vydat kdokoli a bez jakékoli regulace, svádí k emisím i podvodné firmy. U většiny firemních dluhopisů je v praxi rovněž nutné počítat s jejich držením až do splatnosti, jelikož efektivní sekundární trh v případě menších emisí neexistuje.

„Platí, že v oblasti dluhopisů neznámých emitentů je třeba být velmi obezřetný, a zejména důkladně vážit riziko, že daná firma vůbec nebude schopna svým závazkům dostát,“ říká šéf Unie společností finančního zprostředkování Jiří Šindelář s tím, že každý, kdo investuje do firemních dluhopisů, by měl velmi dobře rozumět byznysu emitenta, znát jeho hospodářské výsledky uplynulých let a potenciální slabiny. Zárukou nemusí být ani dluhopisový prospekt schválený Českou národní bankou, ta totiž neprověřuje schopnost dlužníka závazky splácet.

„V rámci řízení o schválení základního prospektu Česká národní banka neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci společností a schválením základního prospektu negarantuje jejich budoucí ziskovost ani jejich schopnost splatit výnosy nebo jmenovitou hodnotu dluhopisů,“ uvádí mluvčí České národní banky Lenka Velešíková.

Miliardářský boj o čas
Zájem velkých firem o emise dluhopisů je enormní hlavně proto, že do budoucna čekají prodražení cizích zdrojů. Vydávají tak emise ještě teď, kdy investoři nemají mnoho variant zajišťujících pevný výnos, a proto akceptují stále ještě poměrně nízkou úrokovou míru nové emise. Firmy se snaží dostat bondy na trh, ještě než budou muset jít s úroky podstatně výše. ČNB totiž jen letos pětkrát zvýšila základní úrok a čeká se další růst sazeb. Pro dluhopisy se nechodí jen do Česka, třeba developer CPI nabídl bondy i ve Švýcarsku nebo v Japonsku.

Stát prodal v červnu rekordní objem bondů

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!