Českem protéká největší objem hotovosti v dějinách. Druhá vlna tlačí peníze pod slamník

Během pandemických měsíců se výrazně zvýšil objem hotovosti obíhající v ekonomice.

Během pandemických měsíců se výrazně zvýšil objem hotovosti obíhající v ekonomice. Zdroj: Profimedia.cz

V Česku bylo koncem září oběživo za bezmála 685 miliard korun.
Čínská vláda vydala nařízení ke sterilizaci bankovek.
3
Fotogalerie

Hrozba druhé vlny pandemie přiměla Čechy napěchovat peněženky hotovostí. Podle zatím posledních statistik České národní banky obíhalo v zemi koncem září bezmála 685 miliard korun v hotovosti. To je takřka o 51 miliard korun neboli o osm procent více fyzických peněz v oběhu než v závěru února, tedy v předvečer pandemie. Více hotovosti v Česku podle statistik regulátora dosud ještě nikdy neobíhalo. 

„Rostoucí objem oběživa odráží změnu chování veřejnosti a dalších subjektů peněžního oběhu ve vazbě na mimořádná vládní opatření proti šíření nemoci COVID-19. V krizové situaci se veřejnost a podnikatelé zásobili hotovostí, podobně jako tomu bývá vždy,“ uvádí mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

Objem hotovosti sice stabilně roste, ovšem obvykle velmi pomalu. Za stejné období loňského roku tak například vzrostl o necelých jedenáct miliard, neboli o zhruba půldruhého procenta. Obdobným tempem rostly obíhající peníze o rok předtím.

„Na jedné straně sice lidé stále častěji platí bezhotovostně, na druhé ovšem z opatrnostni zvyšují ve vypjatých situacích více nečinné hotovosti doma,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

V očích řady Čechů hotovost podle ekonomů v náročném čase stále znamená jistotu. „Jsou raději, když ji mají doma ´za obrazem´, ve fyzické podobě, než aby její elektronický ekvivalent nechávali na bankovním účtu,“ připomíná ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Prudký nárůst objemu obíhajících peněz vzbudila už první vlna pandemie na jaře, druhá vlna ale posunula zásoby hotovosti na nová maxima. „Dalším faktorem růstu objemu hotovosti jsou i přetrvávající velmi nízké či nulové sazby na bankovních účtech,“ připomíná partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.

Podle vyjádření ČNB už v březnu centrální banka vyhověla všem požadavkům obchodních bank na výběry hotovosti, čímž nastal první výrazný nárůst hotovosti v oběhu. Objem fyzických peněz rostl až do června, mírně pak klesl během prázdninových měsíců.

„Po skončení první vlny pandemie na jaře zůstalo v oběhu o zhruba třicet miliard korun více, než by odpovídalo standardnímu nekrizovému vývoji ve společnosti. S druhou vlnou pandemie a částečným lockdownem ekonomiky objem hotovosti v oběhu opět vzrostl, ale už ne tak výrazně jako na jaře,“ dodává Vodstrčilová.

Nejsilnější nárůst držby hotovosti zažilo Česko v říjnu 2008 krátce po pádu americké banky Lehman Brothers, a tedy neoficiálním startu velké finanční krize. Za jediný podzimní měsíc tehdy vzrostl objem hotovosti v ekonomice o deset procent poté, co lidé vybrali 33 miliard korun. 

Touha po jistotě fyzických peněz převážila i obavy z jejich možné zdravotní závadnosti. Například virus chřipky dokáže na bankovce přežít až sedmnáct dní, ukázala studie American Society for Microbiology z roku 2008. I proto americká centrální banka FED počátkem března dočasně zablokovala fyzické dolary stažené z Asie za účelem jejich začlenění do oběhu ve Spojených státech.

Pobočka čínské centrální banky v provincii Kuang-tung letos dokonce část peněz, které obíhaly v rizikových oblastech, zlikvidovala. V současnosti ostatně Čína podle vládního nařízení část oběživa sterilizuje.