Degustační sál vinařství Boizel zeje prázdnotou. Turisté, kterých je jindy na slavné Avenue de Champagne v severofrancouzském městě Epernay plno, kvůli pandemii tuto historickou metropoli šampaňského opustili. Spotřebu šampaňského tvrdě zasáhla korona krize. Pěstitelé ale doufají, že se jim letošní rok podaří zachránit – pokud ovšem vláda kvůli druhé vlně pandemie nezakáže oslavy Vánoc a Nového roku.
Velkoobchodní prodej šampaňského od ledna do července klesl meziročně o 23 procent. Způsobila to karanténa a uzavření restaurací všude ve světě. Jen v dubnu klesl odbyt podle syndikátu producentů šampaňského o 68 procent. Na celý rok předpovídá tento sektor pokles prodeje o dvacet až třicet procent. Je to „obrovský ekonomický šok, jaký nemá obdoby od druhé světové války“, uvedl syndikát.
Prodej šampaňského je už dlouho jakýmsi barometrem globálních krizí: válka v Perském zálivu, finanční krize či koronakrize způsobily okamžitý pokles spotřeby bublinek.
„Pokud je zasažena mezinárodní klientela, zbývají zákazníci z Francie,“ utěšuje se jeden z obchodníků. Tentokrát ale krize udeřila všude a ve stejné době.
Na své vinici v Dizy ležící proti obci Hautvillers, kde mnich Perignon vynalezl šampaňské, využívá Antoine Chiquet volného času, který teď má kvůli obchodní krizi. Udržuje své pozemky a snaží se být optimistou.
„Teď nám prodej nevyhnutelně klesne. Všechno závisí na konci roku, zda lidé budou zase konzumovat. Nepochybuji o Francouzích, bez šampaňského se při oslavách na konci roku neobejdou. Podobně je to s našimi anglickými přáteli i s Itálií. Otázkou zůstává, v jaké míře,“ říká.
Ve snaze zmírnit pokles konzumace ve Francii, který začal ještě před koronakrizí, se výrobci šampaňského pokusili změnit návyky a podnítit Francouze, aby šampaňské pili běžně, ne jako luxusní produkt. Ti ale zřejmě soudí, že teď není co slavit, a tedy ani není proč popíjet.
Florent Roques-Boizel, generální ředitel vinařství Boizel, jednoho z nejstarších v Epernay, si mne ruce, pokud jde o návštěvnost během léta. „Belgičané, Skandinávci, Britové, přijíždělo hodně lidí,“ řekl agentuře AFP.
Přesto globální zásoby šampaňského výrazně vzrostly. Před sklizní dosahovaly úctyhodných 1,2 miliardy lahví. Finanční ztráty způsobené koronavirem se v té době odhadovaly na 1,7 miliardy eur, přes 45 miliard korun.
„Když má producent zásobu lahví vína, banky mu půjčí peníze, protože víno slouží jako záruka. V obchodě je ale zásoba pasivem,“ vysvětluje Chiquet, který spolu s bratrem Nicolasem patří k osmé generaci domu Gaston Chiquet.
V oblasti Champagne, kde hektar zemědělské půdy stojí spolu stejně jako v Burgundsku nejvíce, klesly ceny příliš. Na láhev v supermarketu za deset eur se kysele tváří vinaři stejně jako obchodníci. Platí totiž, že druhá fermentace v lahvi, slavná šampaňská metoda, vyžaduje mnohem více péče než prosecco.