Česká národní banka po půl roce opět zvýšila klíčovou úrokovou sazbu z 1,75 na rovná dvě procenta. Sazby se tak dostaly na nejvyšší úroveň od února 2009.
Od sazby centrální banky se odvíjí rovněž úročení vkladů a úvěrů. Zvýšení úrokových sazeb nebude mít nicméně podle ekonomů zatím velký vliv na cenu hypoték. Jedním z důvodů je spousta peněz, které se do ekonomiky dostaly během devizových intervencí.
„Dopad kroku ČNB na hypoteční sazby bude velmi omezený, ty totiž reagují především na tržní úrokové sazby delších splatností, které zůstávají v posledních měsících nižší,“ dodává hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler s tím, že důvodem je nejistota ohledně budoucího vývoje.
Ke zdražování se zatím banky skutečně nechystají. „V tuto chvíli změnu úroků u hypoték naplánovanou nemáme. Sledujeme jak úrokovou sazbu stanovovanou ČNB, tak i cenovou nabídku konkurence,“ uvádí mluvčí Air Bank Jana Karasová. Podobně se vyjádřila rovněž Česká spořitelna, která patří k lídrům hypotečního trhu. Změnu sazeb neplánuje ani Komerční banka.
Rozhodnutí centrální banky zvýšit sazby se opírá o její novou makroekonomickou prognózu. „S ní je konzistentní zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020,“ prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Zvýšení sazeb způsobila podle Seidlera kombinace vyšší inflace a pomaleji posilující koruna oproti očekáváním centrální banky. Ceny zboží a služeb v obchodech ostatně svižně rostou, když v březnu meziročně vyskočily dokonce o tři procenta. „Inflace rostla nejrychleji od roku 2012,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda s tím, že se cenový růst dostal na horní hranici inflačního cíle ČNB.
