ČNB opět zvýšila sazby. Podle nové prognózy ekonomika šlápne na brzdu

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Česká národní banka
Česká národní banka
3
Fotogalerie

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Centrální bankéři se rovněž snaží tlumit inflační očekávání veřejnosti. Guvernér Jiří Rusnok poté uvedl, že na dalších měnových zasedáních bankovní rady ČNB se může dál zpřísnit měnová politika, tedy mohou se dál zvýšit sazby.

Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.

„Inflace stále sílí a měnová politika musí držet krok, pokud se jí má podařit dostat ji opět pod kontrolu. Na první pohled se to může zdát jako donkichotský boj s větrnými mlýny, centrální banka zvyšuje úrokové sazby a inflace přesto dále sílí, nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci ještě nestačil projevit,“ uvedl v komentáři hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

V březnu dosáhla meziroční míra inflace 12,7 procenta. Byla tak nejvýš od roku 1998, přičemž důležitou roli sehrály rostoucí ceny energií, tedy elektřiny a zemního plynu, a také pohonných hmot a potravin.

Za růstem spotřebitelských cen je podle Marka souhra tří vlivů. Jde o vnější nabídkový šok, tedy zmíněné vysoké ceny energií a dalších komodit, oživení domácí poptávky po pandemii a postupně se zvyšující inflační očekávání.

„S prvním faktorem si měnová politika poradit neumí, poptávku ovšem zchladit dokáže. A bez správného načasování a dostatečné razance by centrální banka riskovala, že se inflační očekávání dlouhodobě odpoutají od kotvy inflačního cíle,“ podotkl.

Očima guvernéra: Jaké jsou hlavní příčiny inflace?

Video placeholde
• Videohub

Centrální banka sice začala zvyšovat úrokové sazby už v průběhu minulého roku, její kroky však působí na vývoj inflace se zpožděním, zhruba s odstupem čtyř až šesti čtvrtletí. Proto se zatím ještě příliš neprojevily. „Dnešní zpřísnění měnové politiky bude na inflaci působit nejvýrazněji až počínaje jarem příštího roku,“ uvedl v této souvislosti hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

Ekonom zároveň upozornil, že měnová politika může na růst inflace tažený cenami energií, potravin a dalších komodit efektivně reagovat jen obtížně. Dodal také, že „náklady tažená inflace bude mít nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností a tedy také na spotřebu, což se v konečném důsledku projeví ve slabším výkonu HDP.“

Nečekané zvýšení o 0,75 procentního bodu otevírá podle analytiků Raiffeisenbank možnost, že se základní sazba v červnu, kdy bankovní rada ČNB opět zasedne, podívá až na šestiprocentní hranici. „Výraznější zvyšování ale neočekáváme kvůli obavám ze slabšího ekonomického růstu v následujících čtvrtletích,“ poznamenal analytik Vratislav Zámiš. 

ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 4,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na předchozím měnovém jednání na konci března rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta.

Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Rusnok: Zvyšování sazeb může dále pokračovat

Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek odpoledne informoval, že Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta.

V nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 koruny za euro. Příští rok pak počítá s průměrným kurzem 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 koruny za dolar. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.

Ministerstvo financí v nové dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta.

Rusnok dále uvedl, že bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby méně, než s čím počítá základní scénář nové makroekonomické prognózy. Pro dnešní rozhodnutí rada využila alternativní scénář nové prognózy se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Ten odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem silných vnějších cenových šoků, které se projeví v inflaci v horizontu do jednoho až 1,5 roku. 

Guvernér zároveň uvedl, že na dalších měnových zasedáních může rada ČNB přistoupit k dalšímu zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení sazeb.

„Zvýšení úrokových sazeb je oproti základnímu scénáři mírnější, protože zohledňuje extrémní vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce a mimořádně vysoké nejistoty a rizika prognózy,“uvedl Rusnok. Zároveň je ale podle něj dnešní zvýšení sazeb větší, než doporučuje alternativní scénář.

Základní scénář nové prognózy ČNB počítá s dalším strmým nárůstem tržních úrokových sazeb. V základním scénáři rada nastavuje úrokové sazby s cílem splnit dvouprocentní inflační cíl na standardním horizontu měnové politiky, což je jeden až 1,5 roku. Trajektorie úrokových sazeb v alternativním scénáři je podle Rusnoka letos nižší.

„Nižší úrokové sazby společně se slabším kurzem vedou k vyšší inflaci než v základním scénáři. Inflace ale i v této simulaci klesne v roce 2023 na jednociferné hodnoty, i když návrat k dvouprocentnímu cíli se odkládá až do roku 2024,“ uvedl Rusnok.