Sledujeme příznaky stagflace, říká Rusnok. Zdražování potrvá déle, než ekonomové čekali

Čeští spotřebitelé se musejí připravit na to, že vyšší inflace potrvá déle, než ekonomové ještě nedávno očekávali. V pořadu deníku E15 Očima guvernéra to řekl šéf České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj je ale nyní náročné odhadovat, kam až se tempo růstu spotřebitelských cen v následujících měsících vyšplhá. Podle guvernéra se navíc začínají v tuzemské ekonomice projevovat prvky stagflace, kombinace vysoké inflace a hospodářské stagnace.

„Nepřízeň osudu, míněno v uvozovkách, jako by neměla konce. Nejenže tu stále máme postcovidové poruchy na nabídkové straně ekonomiky, které se připojily již k dřívějším inflačním tlakům. Navíc tu teď máme válečný konflikt nedaleko našich hranic,“ uvedl guvernér.

„Bude to znamenat, že vrchol inflace nebude tam, kde jsme ho čekali, tedy okolo deseti procent či mírně nad nimi. Ale bude o nějaké procentní body výše. A nelze nyní seriózně říci, zda to budou jeden, dva, tři či nedej bože více,“ dodal.

V únoru se meziroční růst spotřebitelských cen vyšplhal v Česku na 11,1 procenta – inflace tak byla nejvyšší od roku 1998. O měsíc dříve to bylo 9,9 procenta. Inflaci táhl nahoru prudký vzestup cen energií, zdražovaly však i náklady na bydlení, dopravu či nákup jídla a potravin. Důležitou roli sehrávají i poptávkové faktory, tedy oživení spotřebitelské poptávky. Centrální banka se přitom snaží cílit inflaci na dvě procenta s tolerančním pásmem jedno procento nahoru a dolů.

Před začátkem války se ekonomové shodovali, že v druhé polovině roku začnou inflační tlaky v tuzemské ekonomice ustupovat. Vliv na to mělo mít pročištění globálních dodavatelských řetězců, utlumení spotřebitelské aktivity a rovněž ochlazení české ekonomiky kvůli přísnější měnové politice České národní banky. Bankovní rada od loňského června razantně zvýšila svou klíčovou úrokovou míru z 0,25 až na současná 4,50 procenta. Roli v mírnění měla sehrát i posilující koruna, kvůli krizi na Ukrajině však oslabila.

Guvernér Rusnok nyní očekává, že vyšší inflace se propíše i do příštího roku. „Takže se nebudeme koncem tohoto roku vracet k normálním úrovním. Vyšší inflace s námi, bohužel, zůstane déle,“ poznamenal. Podle něj je nyní pro ČNB situace náročná, jelikož na další růst cen tlačí neekonomické šoky. „Válka způsobí drastický růst cen komodit, a to zejména energetických, nebo poruchy v dodávkách. To bude mít následně tendenci zvyšovat ceny toho, čeho se nedostává,“ vysvětlil Rusnok. 

Na válku na Ukrajině od konce února nejvíce zareagovala cena ropy, jelikož je Rusko jejím významným producentem a vývozcem. Kvůli obavám z narušení dodávek na světové trhy cena ropy Brent vystřelila až ke 130 dolarům. Tato situace se promítla i do velkoobchodních cen a nakonec i do těch koncových u čerpacích stanic. V posledních dnech začaly ceny klesat, jelikož se obavy, alespoň prozatím, nenaplnily. I tak jsou ceny benzinu a nafty výše, než tomu bylo před ruskou invazí na Ukrajinu.

I přes rostoucí inflaci guvernér Rusnok předpokládá, že na nejbližším měnově-politickém zasedání bankovní rady ČNB, jež se koná 31. března, dojde jen ke kosmetické změně úrokových sazeb směrem nahoru. Důvodem jsou spotřebitelské ceny tažené vzhůru vnějšími vlivy, které centrální bankéři sazbami příliš neovlivní. „A vedle toho cítíme, že je ohrožen ekonomický růst minimálně na tento rok, takže to budeme pečlivě zvažovat,“ poznamenal Rusnok a doplnil, že „v tuto chvíli to není o nějakém zásadnějším zvyšování úrokových sazeb.“

Šéf ČNB se v rozhovoru pro deník E15 vyjádřil také obavám ze stagflace. „Určité stagflační prvky asi budeme pozorovat, protože inflace bude vysoká a růst začíná být ohrožen,“ poznamenal. Vývoj však podle něho nebude tak vážný, jako tomu bylo v sedmdesátých letech, kdy USA a další vyspělé ekonomiky rovněž zasáhla kombinace vysoké inflace a ekonomické stagnace. Podle Rusnoka tehdy měly vyspělé země problémy na straně poptávky, ale nyní to tak není. „Když se podíváme na českou, evropskou či světovou ekonomiku, poptávkové problémy příliš zásadní nejsou,“ řekl Rusnok.  

„Ekonomika je nastartovaná na solidní růst. Poptávkové interní síly jsou výrazné. Takže jakmile se odbourají hlavní příčiny inflace, které jsou spojené se surovinami a částečně stále s poruchami dodavatelských řetězců po covidu, tak si myslím, že se růst vrátí v solidní formě,“ uvedl optimisticky šéf centrální banky.