Prakticky bezprostřední levnější firemní úvěry a příslib dostupnějších hypoték. Takové je základní poselství pro domácí ekonomiku z České národní banky, která o půl procentního bodu snížila svou základní úrokovou sazbu. Rozhodnutí centrálních bankéřů bylo razantnější, než čekala odborná obec i trh. Výsledek rozhoupal kurz koruny, která během dne oslabovala až o sedm desetin procenta. Do konce roku momentálně sázejí trhy na další masivní poklesy sazeb ČNB. Ty by v závěru tohoto roku měly začínat číslicí tři.
„Jsme si jisti, že letos podstatně snížíme inflaci. A že ČSÚ ohlásí za leden inflaci kolem tří procent, konkrétně v intervalu 2,5 až 3,5 procenta,“ uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl s tím, že proces snižování sazeb může být kdykoli zastaven nebo přerušen, pokud se inflace nebude snižovat tempem, jaké centrální bankéři očekávají. Cíle banky, tedy dvouprocentního tempa růstu cen, by Česko podle Michla mělo dosáhnout v příštím roce.
„Bankovní rada ČNB rozhodla o snížení sazeb o půl procentního bodu, zatímco náš i mediánový odhad analytiků počítal s opatrnějším tempem na úrovni čtvrt bodu,“ uvádí analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Centrální banka snížila sazby podruhé v řadě, z původních sedmi procent už v prosinci šla se sazbou na 6,75 procenta, aktuálně pak na 6,25 procenta.
ČNB svým rozhodnutím dala najevo, že boj s inflací považuje z hlediska měnové politiky v podstatě za vyhraný, připomíná analytik skupiny DRFG Filip Emmer. „Na druhou stranu je i přes takto masivní snížení úroveň sazeb stále příliš vysoká pro významné zvýšení korunové úvěrové aktivity,“ dodává.
Nečekaně silný krok ČNB přiměl k akci investory na devizových trzích, kteří se začali zbavovat koruny a v prvních chvílích po rozhodnutí českou měnou ponížili až na kurz 25,10 za euro. To znamená oproti maximům čtvrteční kondice koruny oslabení až o téměř 0,7 procenta. Kurz zároveň znamená, že česká měna je vůbec nejslabší od jara 2022.
„Tlak na oslabování koruny by mohl pomoci primárně exportérům. Za předpokladu, že bude ČNB nadále cílovat na inflaci a dojde k dalšímu poklesu úročení koruny vůči euru, nebude koruna natolik atraktivní pro investory a pravděpodobně oslabí,“ soudí partner poradenské společnosti PwC Jan Brázda.
Právě už dříve trendově oslabující koruna byla podle hlasů z trhu důvodem, proč experti spolu s blížícím se zasedáním sázeli spíš na mírnější pokles sazeb. „Radní razantně snížili sazbu i navzdory tomu, že dosud není k dispozici velmi důležitá statistika inflace za letošní leden,“ připomíná hlavní ekonom Generali Investments CEE Jaromír Jáč. Ta bude známa až příští týden a někteří radní ČNB se ještě loni na podzim nechávali slyšet, že to bude právě úroveň lednového zdražování, která předznamená intenzitu poklesu sazeb po celý letošní rok.
Výsledkem nižších sazeb, a tedy i nižší atraktivity koruny pro investory může být trvaleji slabší koruna. „Nelze vyloučit, že se česká měna v reakci na dnešní snížení úroků usadí nad úrovní 25 za euro, což by samo o sobě bylo argumentem proti tomu, aby ČNB na příštích několika zasedáních snižovala úrokové sazby obdobným tempem jako ve čtvrtek,“ dodává Jáč.
ČNB podle analytiků napsala čtvrtečním snížením sazeb teprve první kapitolu jejich eroze. „Další snížení sazeb v podobném nebo větším rozsahu očekáváme i na březnovém zasedání,“ předpokládá Zámiš. Už včera signalizovaly tržní předstihové ukazatele úrokových sazeb postupný propad až přibližně na polovinu současné úrovně. „V ročním horizontu počítá trh se snížením takzvané repo sazby ČNB na 3 až 3,25 procenta,“ uváděl ve středu ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
V uplynulých čtvrtletích bankovní rada zdůrazňovala, že pokles úrokových sazeb bude pravděpodobně pozvolnější v porovnání s intenzitou, s jakou pracoval hlavní scénář prognózy z dílny centrální banky. Prognóza prezentovaná počátkem loňského listopadu v hlavním scénáři předpokládala, že dvoutýdenní repo sazba ČNB ke konci letošního roku klesne ke 3,5 procenta.
