Příjmy českých top manažerů odolaly koronakrizi. Rozdávaly se až stovky milionů | E15.cz

Příjmy českých top manažerů odolaly koronakrizi. Rozdávaly se až stovky milionů

Vladan Gallistl

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Koronavirová pandemie a vládní opatření proti jejímu šíření, která zmrazila část ekonomiky, měly na tuzemské hospodářství brutální dopad. Česká republika zažila nejhorší recesi ve své historii, když se ekonomika loni propadla o 5,6 procenta. Řada firem ze služeb a cestovního ruchu stěží přežívá. Navzdory koronakrizi ale zůstaly platy manažerů velkých firem ve stratosférických výšinách.

Týká se to přitom i společností, jejichž výsledky byly koronakrizí, ale i dalšími faktory, ošklivě pošramoceny. Vyplývá to z údajů, které společnosti zveřejnily o svém odměňování ve výročních zprávách za loňský rok.

Polostátní energetický kolos ČEZ loni dosáhl čistého zisku 5,5 miliardy korun, což je nejhorší výsledek od konce devadesátých let. Meziročně se zřítil o 62 procent kvůli nepovedené investici v Rumunsku, na niž vytvořil mohutné opravné položky ve výši 12,5 miliardy korun. K horšímu hospodaření rovněž přispěla reakce Evropské unie na koronavirus, která vedla k prudkému zdražení emisních povolenek.

Vedení ČEZ si přesto za loňský rok rozdělilo 323 milionů korun. O rok dříve to bylo sice 350 milionů, z čehož ale 38 milionů představuje op­ční program, jejž loni manažeři ČEZ nevyužili. „Vývoj ceny akcií byl špatný,“ říká analytik J&T Banky a investor do akcií ČEZ Michal Šnobr a zdůrazňuje: „Odměňování nereflektuje nepodařené investice na Balkáně a v Polsku ani nezvládnuté přelicencování Dukovan.“

Podle ČEZ je však vhodné srovnávat celkové příjmy včetně opčního programu. Ten však, jak je zmíněno výše, nemohli manažeři využít kvůli poklesu či stagnaci ceny akcií po většinu loňského roku. Cenu akcií ze začátku ledna (514 korun) překonali akcie až v prosinci.

„Hlavním důvodem zvýšení celkové výše příjmů bez opčního programu je rozšíření počtu osob ve vedení společnosti a také časový posun při úhradě ostatních osobních nákladů,“ dodává mluvčí ČEZ Ladislav Kříž s tím, že u celkové příjmy managementu se loni meziročně snížily. V roce 2019 mělo vedení ČEZ celkem 54 osob a loni to bylo 56.

Tvrdě zasaženo bylo rovněž celé bankovnictví, které za loňský rok přišlo o 48 procent zisků. Sektor loni vydělal „pouze“ 46,3 miliardy korun, přičemž obdobného zisku dosahovaly domácí banky o rok dříve už koncem prvního pololetí. Na příjmech vedení bankovních domů se to viditelně neprojevilo.

Například představenstvo Raiffeisenbank mělo i loni v průměru měsíční výplatu téměř 1,1 milionu korun. Podobná situace je však i v ostatních velkých bankách.

Celkové příjmy představenstva České spořitelny se dokonce meziročně zvýšily, stejně tak u Raiffeisenbank a Moneta Money Bank. U ČS se příjmy vedení zvýšily z 88 milionů korun v roce 2019 na loňských 96 milionů.

Nicméně odměny spojené s výkonem spořitelny se snížily o dva miliony na 33 milionů. „V souladu s regulatorními požadavky a na základě rozhodnutí dozorčí rady byla výše odměn představenstva snížena kvůli poklesu zisku v důsledku tvorby finančních rezerv na pokrytí možných dopadů pandemie,“ dodává mluvčí spořitelny Filip Hrubý. Výši příjmů navíc podle něj ovlivnila změna smluv na konci roku 2019 pro příští čtyři roky u několika členů vedení. Mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká uvedla, že detaily odměňování jsou „interního charakteru“.

Komerční banka pak snížila mzdy manažerům jen nepatrně. Loni se totiž podle ředitele komunikace Pavla Zúbka vyplácely nejvyššímu managementu bonusy za předchozí roky. „Nižší výkonnost banky v roce 2020 je zohledněná v bonusech vyplácených s dubnovou výplatou mzdy v roce 2021. Ke krácení bonusů banka přistoupila na základě principu solidarity; to znamená, že bonusy managementu byly kráceny vyšším procentem než v případě ostatních zaměstnanců,“ tvrdí Zúbek.

Na výplatních páskách top bankéřů se skutečně může projevit špatný koronavirový rok se zpožděním, protože se v odměnách odrážejí i výsledky z předchozích let. „Stávající mzdy manažerů není možné snížit, pokud se zároveň nesnižuje například úvazek či zásadně nemění zodpovědnosti. Pokles se mohl promítnout do bonusové složky například v případě, je-li závislá na výsledcích firmy, kterých nebylo dosaženo v očekávané míře,“ komentuje stabilitu platů Sándor Bodnár, ředitel personálně poradenské společnosti Hays Czech Republic.

Konkrétně Československá obchodní banka ale již mzdy pro vedení za loňský rok znatelně zredukovala. Meziročně došlo k poklesu ze 102 na 89 milionů korun. „Vzhledem k propadu zisku byla nižší i variabilní část odměn vrcholového managementu,“ uvádí mluvčí banky Patrik Madle.

Pokles o necelou desetinu se projevil i v UniCredit Bank. „I přes obrovské nasazení zaměstnanců a vedení banky během covidové pandemie byly odměny za rok 2020 u všech výrazně zkráceny, a to s ohledem na pokles zisku,“ říká mluvčí banky Petr Plocek.

Dalším zasaženým odvětvím je letecká doprava včetně pražského letiště. „Vedení společnosti rozhodlo hned na jaře, tedy v prvních měsících pandemie, také o úsporách mzdových nákladů u managementu. Vzhledem k bezprecedentnímu propadu provozu došlo okamžitě ke snížení variabilní složky mezd všech ředitelů i členů představenstva na polovinu,“ uvádí Kateřina Pavlíková z Letiště Praha. V některých případech se podle ní přistoupilo i ke snížení základních mezd, kdy se v součtu snížil celkový příjem až o třetinu.

Kromě snížení platů podle Pavlíkové klesl také počet manažerských pozic napříč firmou o třetinu. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah