Platy v letošním 3. čtvrtletí vzrostly reálně o 1,7 procenta

Rovnost platů

Rovnost platů Zdroj: Profimedia

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Podle analytiků je za růstem mezd oživení ekonomiky a nízká nezaměstnanost. Očekávají, že za celý rok bude reálná mzda stagnovat.

Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 korun. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.

"Ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly střední mzdy žen o 6,7 procenta, mzdy mužů pouze o 3,7 procenta. Muži však měli stále značně vyšší mzdovou úroveň," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Nominálně rostly mzdy ve všech odvětvích s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, kde klesly téměř o 500 korun. "Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 55 449 korun," uvádí analýza ČSÚ. Nejvyšší mzdy berou lidé pracující v informačních a komunikačních technologiích, kde je průměr 60 878 korun.

Nejvýrazněji vzrostly ve třetím čtvrtletí mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Meziroční nárůst téměř o 12 procent souvisel se změnou platových tabulek od začátku roku i s nadtarifními složkami, tedy odměnami. Podobně dynamický růst platů statistiky zaznamenaly také u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce. "Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců, a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, a tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýší," vysvětluje vývoj ČSÚ.

Předběžné údaje podnikové statistiky podle ČSÚ ukazují razantní pokles evidenčního počtu pracovníků v Česku. "Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 125.000," uvedl Holý. V ubytování, stravování a pohostinství ubylo 15 procent pracovníků. "Část zaměstnanců přešla do nezaměstnanosti, další však zůstali přinejmenším dočasně ekonomicky neaktivní, především proto, že si nehledali zaměstnání," dodává Holý.

Počet zaměstnanců je už druhé čtvrtletí v řadě pod čtyřmi miliony. Pod touto hranicí byl naposledy v prvním čtvrtletí roku 2017.

Za růstem mezd je oživení ekonomiky, situace se zhorší  Za růstem průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí je především oživení ekonomiky po jejím jarním uzavření kvůli pandemii koronaviru a přetrvávající nízká nezaměstnanost. Růst táhl především veřejný sektor, tedy nárůst platů ve zdravotnictví, sociální péči, školství nebo veřejné správě. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Kvůli vyšší inflaci a podzimnímu nástupu druhé vlny pandemie ale podle analytiků bude čtvrté čtvrtletí opět horší a průměrná mzda za celý rok reálně bude pravděpodobně stagnovat. Někteří dokonce nevylučují ani její pokles.

"Po odeznění horké fáze první vlny epidemie se většina pracovníků vrátila do běžného režimu, a ve statistikách se tak opět projevily jejich předpandemické vyjednané mzdy. A byť k výraznému nárůstu nezaměstnanosti dosud ani nedošlo, nejčastěji o práci kvůli koronaviru pravděpodobně přicházeli pracovníci s nižšími mzdami, což ve zbytku populace mechanicky zvyšuje průměr," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Zároveň se podle něj ve statistikách projevilo letošní zvýšení platů ve státní sféře, která není ekonomickým poklesem obvykle bezprostředně zasažena.

"Růst průměrné mzdy tentokrát neznamená, že si nutně vyděláváme více. Ti vysokopříjmoví si více dokázali práci uchovat, nízkopříjmové postihl covid-19 více ztrátou práce. Výsledek je tak spíše statistickým efektem než všeobecným růstem. Z výpočtu nám zmizeli hlavně nízkopříjmoví," upozornil také analytik Natland Petr Bartoň.

"Spolu s výrazným oživením ekonomické aktivity tak třetí čtvrtletí přineslo i vyšší dynamiku mezd. Ta souvisela zejména s tím, že velká část zaměstnanců se s návratem ekonomiky k normálnímu fungování během letních měsíců vrátila zpět do svých zaměstnání. Pominuly tak důvody pro krácení jejich mezd. K vyšší dynamice mezd pomohlo také to, že nezaměstnanost zůstává v ČR stále na relativně nízké úrovni," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Pro mnoho zaměstnanců je ovšem podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška růst průměrné mzdy fikcí, protože je přepočten na plnou pracovní dobu. "Řada zaměstnanců přitom odpracovala menší počet hodin, i když i v tomto ukazateli došlo proti extrémnímu druhému čtvrtletí k citelné normalizaci," upozornil.

Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že se ve třetím čtvrtletí ještě více prohloubily rozdíly ohledně mezd v podnikatelském a veřejném sektoru. O růst průměrné mzdy se totiž podle něj postaral především veřejný sektor. V posledním čtvrtletí roku lze podle něj čekat zpomalení růstu mezd především v dotčených odvětvích. "Celoroční růst mezd v roce 2020 dosáhne pravděpodobně 3,2 procenta a bude tak zhruba na úrovni inflace. Reálně si polepší jen menší část zaměstnanců," dodal.

K růstu mezd také přispělo podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka, že v létě poklesl počet zaměstnanců, kteří v tomto období pobírali částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. "S ohledem na covidovou pandemii zůstává i mzdový vývoj do určité míry zkreslen státními programy, což bude ve zvýšené míře platit i pro čtvrté čtvrtletí," upozornil. Vzhledem k vyšší inflaci a druhé vlně pandemie podle něj přitom stále nelze vyloučit, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne. "To se stalo naposledy v roce 2013," dodal.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by růst mezd za celý rok měl činit zhruba tři procenta. "A obdobnou dynamiku očekáváme i v roce příštím. Vzhledem k průměrné inflaci za letošní rok kolem tří procent však budou reálné mzdy letos stagnovat, v příštím roce jen nepatrně růst," odhadl.