Výběr daně z lihu má mezery, Schillerová přitvrdí boj s černým trhem. Babiš se chce zaměřit na víno
- Zdanění tvrdého alkoholu rostlo poslední tři roky a ani letos nepřineslo očekávaný výsledek v podobě více vybraných peněz.
- Celní správa přiznává daňovou mezeru, která podle ministryně financí Schillerové není zanedbatelná.
- Premiér Babiš by uvalil spotřební daň na tiché víno. Vládní program však takové opatření odmítá.
Stát není spokojen s výběrem spotřební daně z lihu. Přičítá to nedostatečné kontrole a hodlá přitvrdit boj s černým trhem. Výrobci tvrdého alkoholu však míní, že hlavním viníkem je postupné zvyšování sazby, a tedy zdražování lihovin, které zavedl konsolidační balíček minulé vlády. Ten se nadále míjí účinkem, byť už platí tři roky.
Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) ale neuvažuje o tom, že by v dohledné době navrhla daň z lihu upravovat. Premiér Andrej Babiš je pro zatížení takzvaného tichého vína, které je od spotřební daně osvobozeno. Stejný krok plánoval i předchozí kabinet, nakonec ustoupil tlaku vinařů.
Meziročně o miliardu méně
Zdanění lihovin roste od ledna 2024. Nejprve se zvýšilo předloni a loni vždy o deset procent a letos v lednu pak ještě o pět procent. Přesto data ministerstva financí s meziročním srovnáním ke konci května dokládají pokles celkové vybrané částky i v tomto roce. To je také důvod, proč Schillerová snížila odhad inkasa z této daně z deseti na devět miliard korun. Paradoxně se stejná částka vybrala v roce 2023, kdy byla sazba v původní výši.
„Celní správa přiznává daňovou mezeru kolem čtyř procent, což není zanedbatelné číslo,“ řekla ministryně. Kontrolní činnost tudíž zintenzivní a zaměří se na nelegální tvrdý alkohol.
Důvodem nižšího výběru je přitom pokles spotřeby lihovin, což potvrzuje analýza ministerstva. To by nahrávalo argumentům producentů. „Za lahev, která obsahuje půl litru 40procentního alkoholu, jsme v roce 2019 zaplatili na spotřební dani 57 korun. V současné době je to 82 korun a padesát haléřů,“ uvedl výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník.
Šéf představenstva společnosti Rudolf Jelínek Pavel Dvořáček už dříve upozornil, že kvůli narůstajícím maloobchodním cenám začnou být tuzemské pálenky a likéry nekonkurenceschopné vůči Německu a Rakousku. Tamní zákazníci proto podle Dvořáčka přestanou tvrdý alkohol nakupovat v českém pohraničí a Češi zamíří do sousedních zemí.
Ministerstvo to ale vidí jinak. Příčinou nižší spotřeby má být klesající obliba těchto nápojů u mladší generace. „Jedná se o dlouhodobý trend, který potvrzují i data Českého statistického úřadu,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Schillerová do budoucna úpravu sazby nevylučuje. „Využijeme čas k diskusi s adiktology, ministerstvem zdravotnictví, Českým statistickým úřadem, celní správou a tak dále,“ dodala.
Dopadne daň na tiché víno?
Podle údajů ČSÚ o spotřebě alkoholických nápojů na jednoho obyvatele nastal sestupný trend už ve druhé polovině nultých let, další propad způsobený covidovou pandemií následoval na začátku této dekády. Mírně vzestupnou tendenci vykazuje pouze tiché víno, u něhož minulá vláda navzdory kritice ekonomů ponechala spotřební daň nulovou. Týká se to i dováženého vína.
Na vinaře by se zaměřil premiér Babiš. „Když se podíváme na jiné zdanění alkoholu, tak to úplně nedává smysl. Bude o tom debata. Myslím, že u vína jsou to asi čtyři miliardy,“ odhadl možný daňový výnos v nedělním diskusním pořadu CNN Prima News.
Schillerová však svému stranickému šéfovi připomněla, že uvalení spotřební daně na tiché víno odmítá programové prohlášení kabinetu. „Debata by musela proběhnout na úrovni koalice, což se zatím nestalo,“ podotkla ministryně.
