Mladí pijí méně. Čeká Česko kvůli „střízlivění“ postupný konec alkoholového byznysu?
- Mladší generace mění svůj vztah k alkoholu a firmy to začínají pociťovat.
- Výrobci, hospodští i obchodníci hledají nové způsoby, jak oslovit zákazníky.
- Objevují se tak mimo jiné hypotézy o nealkoholické slivovici, v Praze dokonce vzniká první nealkoholický bar.
Jeden z nejtradičnějších českých trhů prochází velkou proměnou. Na celý sektor dopadá postupné zvyšování spotřební daně, které oslovení výrobci piva a alkoholu obecně označují za jednu z největších překážek posledních let. Přesto se shodují, že ještě významnějším faktorem je proměna spotřebitelského chování, zejména u mladší generace.
Nesčetné studie z posledních let ukazují, že mladí dospělí pijí méně alkoholu. V současnosti už nejde o krátkodobý výkyv, ale spíše o dlouhodobou změnu životního stylu, která vede k nižší spotřebě alkoholu obecně, což platí i pro Čechy oblíbené pivo, jehož spotřeba loni klesla na historické minimum. Například šestadvacetiletá fyzioterapeutka Sára Kočová z Prahy nepije alkohol už téměř dva roky. „Po jednom náročném večeru jsem si druhý den řekla, že to stačilo,“ vzpomíná a dodává, že dnes už si vždy dá raději čaj nebo limonádu.
Nejrychleji roste nealko a RTD drinky
Loni každý Čech vypil v průměru 121 litrů piva, což je o 21 litrů méně než v roce 2019, a současně podle prodejců vzrostl celkový zájem o nealkoholické varianty piva. „Segment nealkoholického piva jako jediný roste, stoupá už dvanáct let v řadě a tvoří už přibližně deset procent tuzemské spotřeby piva,“ říká mluvčí Českého svazu pivovarů a sladoven Tadeáš Pepř, podle kterého nejde jen o krátkodobý výkyv, jde spíše o postupnou proměnu způsobu konzumace piva než o jeho odmítání jako takové.
Zatímco ještě v roce 2004 tvořila nealkoholická piva například u Plzeňského Prazdroje pouze jedno procento z prodejů v Česku, v roce 2016 to už bylo šest procent, v roce 2021 přes 10 procent a v roce 2024 se nealkoholická piva podílela zhruba 12 procenty na tuzemských prodejích. „V současnosti už navíc dávno nejsou jen volbou řidičů,“ vysvětluje obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.
Na měnící se preference reagují také výrobci lihovin. Marketingový ředitel společnosti Stock Plzeň-Božkov Michal Jakl upozorňuje, že zákazníci stále častěji sahají po nápojích s nižším obsahem alkoholu. „Trenduje příklon k produktům, jako jsou RTD, tedy Ready-to-drink nápoje či inovace našich tradičních značek,“ říká. RTD nápoje, tedy předmíchané koktejly v plechovkách a lahvích, jsou podle něj nejrychleji rostoucí kategorií firmy, loni vyskočily hned dvouciferným tempem. Firma proto v letošním roce chystá rozšířit kapacitu linky v Plzni, která takové nápoje vyrábí.
Obrat ke kvalitnějším produktům
Proměnu trhu pozorují i internetoví prodejci. Podle Rohlíku se podíl objednávek obsahujících pivo nebo cider snížil z přibližně 20 procent v roce 2020 na 12 procent letos a současně také výrazně vzrostl podíl nealkoholických verzí nápojů. „Nealkoholické varianty dlouhodobě rostou rychleji než klasický alkohol a patří k nejvýraznějším strukturálním trendům posledních let,“ uvádí mluvčí společnosti Hana Krevňáková, podle které se podíl nealkoholických piv v obratu i počtu prodaných kusů za posledních deset let prakticky zdvojnásobil.
Podle mluvčího Košíku Františka Brože sice prodeje alkoholu celkově spíše stagnují, ale zákazníci se zároveň vracejí ke kvalitnějším produktům. „Hlavním nákupním parametrem přestává být cena a lidé začínají stále více hledět na kvalitu a unikátnost výrobku,“ říká. Podle něj je tento posun výrazný zejména u lihovin, kde roste zájem o prémiovější nabídku.
Podobný vývoj sleduje i největší tuzemský e-shop s lihovinami Alkohol.cz, který loni dosáhl rekordního obratu 225 milionů korun, meziročně o 12 procent vyššího. Podle obchodu se na růstu negativně nepodepsaly ani vyšší spotřební daň, ani inflace, ale spíše popisovaná změna spotřebitelského chování, mezi něž patří i konzumace v domácím prostředí a preference kvalitnějších produktů, ač v menším množství.
Představte si nealkoholickou slivovici
Posun od kvantity ke kvalitě se prý objevuje napříč celým odvětvím. Obchodní ředitel Rudolfa Jelínka Miroslav Motyčka potvrzuje, že zákazníci dnes nakupují obezřetněji a častěji si připlatí za prémiové produkty nebo limitované edice. „Spotřebitelé více zvažují kvalitu, původ surovin i příběh produktu a jsou ochotni si za výjimečný výrobek připlatit,“ tvrdí. Trend preference nižšího podílu alkoholu v drincích sleduje společnost podle Motyčky již několik let a snaží se na něj reagovat úpravou portfolia. „Významné místo u nás zaujímá například řada elixírů s obsahem alkoholu 14,7 procenta, která představuje lehčí alternativu k tradičním destilátům,“ dodává.
Zmiňovaný příklon ke kvalitě nad kvantitou ještě výrazněji formuluje Martin Žufánek, spoluzakladatel stejnojmenného rodinného lihovaru, který na rozdíl od části konkurence nevyvíjí nealkoholické ani nízkoalkoholické varianty. „Nesnižujeme obsah alkoholu. Neoptimalizujeme receptury směrem dolů. Pokud má člověk pít méně, měl by pít lépe,“ říká a zároveň přiznává, že pokles prodejů je patrný. „Je nejvýraznější za 26 let existence lihovaru. Nejde o lokální výkyv, ale o globální jev,“ přiznává.
Nižší spotřebu ovšem Žufánek nepovažuje za riziko pro byznys, tím je podle něj spíš znehodnocování kategorie. Jev, kdy se na trh dostávají produkty s velmi nízkým obsahem alkoholu, totiž podle něj poškozuje obecné vnímání destilátů. „Kvalitní slivovici dáte po 20 letech svému synovi na jeho svatbě a řeknete: ‚Toto je chuť a vůně švestek z roku, kdy ses narodil.‘ Zkuste toto udělat s nealkoholickou slivovicí,“ zamýšlí se.
Co bude s tradičními hospodami?
Změny se neprojevují jen ve výrobě, ale také v pohostinství. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek upozorňuje, že se mění preference hostů a mladší generace vyhledává jiné typy podniků než tradiční hospody. Konec hospodské kultury ale nečeká. „Rozhodně se nedomnívám, že je to konec tradičních hospod. Bude se ale postupně přetvářet jejich charakter a koncept,“ předpovídá s tím, že lidé také více šetří.
Dopad vyšších cen a životních nákladů na konzumaci v klasických hospodách mohou dokládat i údaje, na které se za pivovarníky odvolává Tadeáš Pepř. „V roce 2003 se v hospodách vypilo zhruba 55 procent objemu piva, v roce 2024 už to bylo jen 29 procent,“ popisuje. Konzumace se podle něj dlouhodobě přesouvá z podniků do domácností. Tento trend podle Pepře i Stárka v posledních letech nejvíce dopadá na venkovské hospody.
Snižující se počet návštěvníků pozorují i samotní hospodští. Kupříkladu pan Marián, provozovatel pražské Pivnice U Světa, pozoruje, že hostů je oproti době před covidem méně. „Klientela rozhodně ubývá,“ tvrdí. U mladších zákazníků nevnímá odklon od piva jako takového, ale změny vidí u přístupu k pití tvrdého alkoholu. „Studenti rozhodně nepijí panáky. Tvrdý alkohol si dají, jen když něco slaví,“ popisuje. Podle něj jsou zároveň citlivější na cenu a platí často do koruny bez spropitného.
Na změnu preferencí hostů proto reaguje například Tobiáš Pikart, spolumajitel pražského Sober Cafebaru, který se připravuje na otevření jako první čistě nealkoholický bar v metropoli. „Sober Cafebar představuje reakci na sílící poptávku po nealkoholických nápojích,“ říká. Na otázku, zda budou za deset let nealkoholické bary běžnou součástí center měst, odpovídá jednoznačně: „Ano. Kdybychom v této oblasti nevnímali sílící poptávku a nevěřili jejímu potenciálu i do budoucnosti, do otevření ryze nealkoholického podniku bychom se nepouštěli,“ vysvětluje.
VIDEO: Češi ani nevnímají pivo jako alkohol, tvrdí šéfka expozice Pilsner Urquell v pořadu FLOW.
