Za celou historii automobilismu jsme byli svědky nespočtu pokusů vytvořit „to převratné“ městské auto, které by zajisté způsobilo revoluci v osobní dopravě a bezpochyby přepsalo dějiny motorismu. A přestože některým legendárním autům byste takto důležité zásluhy mohli připsat, mikroauto Tango T600 zcela určitě mezi tyto legendy nepatří.
Máme tady scénář, který byste mohli použít u řady dalších zprvu ambiciózních, následně nenaplněných představ. Automobilku Commuter Cars založila v americkém městečku Spokane ve Washingtonu rodinná dvojka otce Ricka Woodburyho a jeho syna Bryana. Myšlenka jejich prvního modelu? Netradičně úzký, městský elektromobil se schopnostmi sportovního vozu.
Překvapením je, že této myšlenky rodinný podnik nakonec vlastně dosáhl. K tomu se ale ještě dostaneme. Po vytvoření prototypu v roce 2002, dlouhém testování a budování marketingu bylo jasné, že produkční verze mikroauta označeného jako Tango T600 vyrazí na trh začátkem roku 2005. A komu se tehdy z propagačních fotografií zdálo nepřirozeně úzké vozítko hrozivě nebezpečné k využití na silnici – mluvíme o širokých amerických silnicích s tiráky a pick-upy – na tyto obavy měli zakladatelé Commuter Cars hned řadu odpovědí.
Tímto je načase probrat doslova absurdní čísla na listu technické specifikace Tanga. Zrak vás totiž neklame, zatímco na délku mělo auto pouhých 2570 mm, na šířku měřilo jen 990 mm a bylo v tomto ohledu málem poloviční než normálně prťavý Smart. Tady mimochodem přichází první teorie o bezpečnosti Tanga, kterou propagovalo tvrzení, že „čím menší auto, tím menší šance, že s ním něco trefíte“.
