Jedenáct let a dost. Německo čelí tlaku na hraniční kontroly, dopravci tuší volnou cestu
• Německo navzdory odporu Bruselu prodlužuje hraniční kontroly do září 2026, čímž riskuje žalobu u Soudního dvora EU za porušování pravidel Schengenu.
• Evropská komise pod tlakem europoslanců přitvrzuje v prověrkách, zda jsou německé zásahy do volného pohybu stále legitimní a proporcionální.
• Čeští dopravci netrpělivě vyhlížejí konec kolon a zbytečných zdržení, zatímco Berlín obhajuje zavřené hranice bojem proti nelegální migraci.
Jde o vysoce citlivý spor mezi Evropskou komisí (EK) a Německem, který má zásadní dopad na německé sousedy včetně Česka. Poté co spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt formálně oznámil EK, že Německo prodlouží kontroly na všech pozemních hranicích do 15. září, komise přitvrdila v postupu zkoumání, zda země neporušuje pravidla Schengenu. V různých formách totiž svou hranici zavírá už 11 let. V důsledku by tak mohlo jít o poslední prodloužení, což vyhlížejí tuzemští dopravci.
Poté co kontroly začaly kvůli migraci v roce 2015 na německo-rakouských hranicích, česko-německá hranice má svá kontrolní stanoviště na vybraných místech od října 2023. Původně měla situace trvat deset dní, pak ji úřady prodloužily do loňského března a poslední termín má vypršet letos 15. září. Tlak na německou stranu ze strany EK je tak velký, že může jít o skutečně poslední termín.
Pro přepravní byznys zatížený vysokými cenami nafty a dalšími náklady by to byla po dlouhé době první pozitivní zpráva. I když kontroly nejsou namířené přímo na samotnou kamionovou dopravu, v důsledku občasných kolon na hranicích nabírají vozy neplánovaná zdržení. „Každé zjednodušení samozřejmě vítáme. Pokud by došlo ke zrušení kontrol, bude to pozitivní krok, který nám pomůže být ještě efektivnější,“ říká Aleš Willert, generální ředitel CS CARGO Holding.
Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia se dopravci dokázali situaci přizpůsobit. „Nicméně nedovolím si odhadnout, jestli říjnový termín bude opravdu posledním. Z praxe víme, že záleží na síle argumentů dané země, která bývá u velkých států veliká,“ říká Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení.
Zpomalení dopravy na hranicích obhajuje Německo omezením nelegální migrace. Současná blízkovýchodní krize mu dává další argumenty, proč kontroly prodloužit, což spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt formálně oznámil EK 6. března. Saská Strana zelených pak sama okamžitě ministerstvo obvinila z porušení pravidel EU o proporcionalitě a místopředseda EK Margaritis Schinas pak reagoval tím, že bruselská exekutiva „prověří, zda objektivní podmínky zůstávají splněny“.
V europarlamentu mezitím sílí hlasy po ještě větším tlaku na Německo. „Dokud bude komise přivírat oči před porušováním práva EU, které je do očí bijící, a dovolí velkým zemím, jako je Německo a Francie, aby se vyhnuly trestu, budoucnost EU vypadá bezútěšně,“ řekl Slovinec Matjaž Nemec, člen kontrolní skupiny pro schengenské hranice v Evropském parlamentu.
Vyústění celé situace má možné tři scénáře. Buď současný zvýšený tlak přiměje Německo ke změně podoby kontrol – například je přesune z dálnic hlouběji do vnitrozemí, aby nebrzdily dopravu, nebo zavede mobilní místo stacionárních kontrol.
Pokud ale EK usoudí, že Německo překračuje veškeré limity, spustí oficiální proces zvaný jako infringement. Ten může vyvrcholit až žalobou u Soudního dvora EU.
