IKEA definitivně zařízla plán na zbudování velkého obchodního domu. Přesto bude stavět v centrech měst
- IKEA bude v Česku investovat podle nově aktualizované strategie.
- Ta v žádném případě nepočítá s vybudováním pátého velkého obchodního domu, o který chtěl řetězec ještě nedávno opřít svou tuzemskou expanzi.
- Růst mají doručit naopak menší pobočky či plánovací studia.
Švédský gigant mění strategii, s jakou hodlá upevňovat pozici největšího nábytkářského řetězce na českém trhu. IKEA z vize pro příští dekády definitivně vyškrtla zamýšlenou výstavbu pátého velkého obchodního domu, který by doplnil stávající čtveřici nacházející se v Praze, Brně a Ostravě. Společnost sice v minulosti odkládala některé projekty výstavby, své plány expanze na tuzemském trhu však v dlouhodobém horizontu opírala mimo jiné právě o vybudování pátého velkého obchodního domu.
„Rozhodně jeho výstavbu vážně zvažujeme. Určitě je to součást našich dlouhodobých růstových plánů. Nové obchodní domy koneckonců vznikají i na Slovensku a v Maďarsku,“ popisoval strategii bývalý generální ředitel pro Česko, Slovensko a Maďarsko David McCabe pro e15 v roce 2022.
Plán později potvrdil i začátkem roku 2024: „Kolem Prahy je pořád dost potenciálu, nechceme se ale spálit.“ Od té doby ale došlo k zásadní změně.
Nová strategie IKEA
IKEA v současnosti překopává svou strategii, kterou v Česku od loňského září realizuje McCabeova nástupkyně Erika Intisová. „Pokud jde o velké obchodní domy, naši strategii momentálně revidujeme a ubírá se částečně jiným směrem. Chceme zrychlit expanzi a právě k tomu lépe slouží nové, menší formáty prodejen, které testujeme po celém světě. Nabízejí totiž větší flexibilitu a umožňují výrazně rychlejší rozvoj než výstavba tradičních velkých domů,“ sdělila Intisová e15.
V těchto dnech aktualizovaná strategie tak na dlouhou dobu ruší scénáře, které kalkulovaly s výstavbou v Čestlicích u Prahy, Plzni nebo mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.
Dnes už zrušená první prodejna otevřela v září roku 1991 v Domě bytové kultury na Praze 4. Následoval Zličín v roce 1996, o dva roky později přibylo Brno, o další tři roky později Ostrava. Obchodní dům na Černém mostě, který přivítal zakázníky poprvé v roce 2004, tak patrně zůstane na dlouhou dobu posledním.
IKEA na globální scéně brzdí
Změna strategie se odvíjí od chování zákazníků, kteří čím dál častěji kombinují návštěvy obchodních domů nebo menších poboček s on-line nákupy. Do kamenného obchodu si často chodí zboží prohlédnout, osahat, porovnat barvy. K reálnému nákupu však čím dál častěji dochází přes internet, loni se na tržbách podílel z jedné třetiny. Neznamená to, že by do obchodních domů přestali chodit, naopak jich tam zavítalo meziročně o dvě stě tisíc více, tedy 9,4 milionu.
Ve finančním roce, jenž skončil loni v srpnu, IKEA v Česku utržila třináct miliard korun, meziročně o tři procenta více. Řetězec zatím nezveřejnil, zda ve výsledku vydělal, nebo prodělal. V předešlém účetním roce mu klesl čistý zisk o čtrnáct procent na 1,16 miliardy.
Ani na globální scéně IKEA v uplynulém finančním roce nezazářila. Skupině, která vyrábí své produkty v Číně, Polsku, Itálii, Německu a Švédsku, klesly tržby o procento na v přepočtu 1,1 bilionu korun. Snížily se druhým rokem v řadě. Důvodem je částečně i fakt, že po odeznění inflační vlny IKEA zlevnila část sortimentu. Podle agentury Reuters snížila ceny v průměru o deset procent, a to kvůli podkopané poptávce spotřebitelů.
Ty české nehodlá oslovovat prostřednictvím jednoho nového velkého obchodního domu, který by si vyžádal masivnější investice, ale skrze větší množství menších poboček, které snáz umístí do center měst.
„Na českém trhu stále vidíme velký prostor pro další růst, proto průběžně analyzujeme situaci a hledáme formáty, které nám umožní být zákazníkům co nejblíže. Primárně se proto zaměřujeme na to, jak prostřednictvím menších a dostupnějších poboček zaplnit bílá místa na mapě Česka,“ vysvětluje Intisová.
Jedno takové menší studio provozuje například v nákupním centru v Praze na Chodově. Když ho zde otevřela v létě 2021, bylo vůbec první svého druhu ve střední Evropě. Zájemcům zde dodnes radí se zařízením interiérů. O dva roky později přibyla podobná studia v Českých Budějovicích, Hradci Králové a Olomouci. Řetězci naopak nevyšel projekt na Václavském náměstí, kde menší pobočku zavřel v létě 2019 už rok po slavnostním otevření.
Zatímco loni se IKEA zaměřovala hlavně na matrace a postele, letos cílí na jídelny a stravování. V průměru prodává 93 kuchyní denně.
Strategie ASKO Nábytek a JYSK
IKEA není zdaleka jediným hráčem na českém trhu, který sází na kombinaci větších obchodních domů s menšími studii - takto postupuje například i ASKO Nábytek se svými třinácti pobočkami. Ve velkých obchodních domech prezentuje většinu sortimentu, inspiruje zákazníky a nabízí služby na jednom místě - od nábytku přes kuchyně až po odborné poradenství.
„Nákupní chování našich zákazníků se ale mění. Lidé dnes častěji kombinují on-line a off-line svět, chtějí být obslouženi rychleji a blíže svému bydlišti nebo mít možnost vyzvednout si zakoupené zboží v čase, který jim vyhovuje – například při cestě z práce domů,“ říká marketingová ředitelka společnosti Andrea Štěpánová. Menší pobočky mají zároveň pomoci s rozšířením značky do regionů, pružněji reagovat na lokální poptávku zákazníků a sloužit jako výdejní síť pro nákupy z e-shopu.
Konkurenční JYSK v Česku provozuje 113 prodejen, obvykle pracuje s prodejní plochou kolem 950 metrů čtverečních. „To považujeme za optimální koncept vzhledem k šíři sortimentu a způsobu prezentace. Existují i výjimky, které vycházejí z konkrétních situací, například umístění prodejny v obchodních centrech. Ani v tomto případě však nejde o studio, ale o plnohodnotnou prodejnu, na kterou jsou naši zákazníci zvyklí,“ uvádí mluvčí JYSK Zuzana Rafajlovič. Plánovaná další expanze značky v Česku se bude řídit právě touto strategií.
