Když se psychoterapie stává tak trochu čarováním

Zdroj: Acomware

Nedůvěřivě jsem okukovala desítku dam, se kterou jsem se sešla v pokoji jednoho sídlištního bytu. Ocitla jsem se na semináři rodinných konstelací. Každou z nás něco trápilo: jedna hledala partnera, druhá si nerozuměla s dětmi, pro třetí se stalo noční můrou setkání s tchyní. 

Myšlenky jsou v koncích

Léčení našich problémů jsme chtěly hledat tam, kde vznikly, tedy ve vlastní rodině. „Vyber si svého zástupce za otce, matku a sebe. Postav je do prostoru tak, jak to podle svého srdce ucítíš,“ vyzvala terapeutka Jitka dívku, která se představila jako Klára a prozradila nám, že hledá cestu ke svému otci. Když Klára uvedla postavy doprostřed pokoje na pomyslné jeviště, Jitka je nechala chvíli vstřebat energii svých rolí. Otec se otočil k manželce a dceři zády a vypadalo to, že chce utéct. „Vážně může cítit takovou nenávist?“, ptala jsem se v duchu sama sebe. Ačkoli jsem byla dopředu docela poučená, co tahle psychoterapie obnáší, moje racionální myšlení si s tím nedokázalo poradit. Můžete ale celou akci brát třeba i jako hru. Otevřete-li kasino, i to je hra.

Díváme se sami sobě do zrcadla

Ukázalo se, že jsem nasedla do rozjetého vlaku, protože většina přítomných žen na konstelacích nebyla poprvé. Pozorovala jsem, co se děje. Občas došlo i na slzy. Jak řekla v úvodu Jitka: „Dnes jsou všechny emoce povoleny.“ „Chceš si to také zkusit?“ zeptala se mne, a tak jsem prodělala svůj křest ohněm v jednom z rodinných systémů. „Je to pitomec. Nesnáším ho,“ vypadlo ze mne po chvíli naštvaně, když jsem měla vyjádřit své city k bratrovi. V žádné z rolí, v nichž vystupujete, nejste náhodou. Vždy se najdou nějaké paralely, něco společného. Zjednodušeně řečeno: „Bojujete třeba s alkoholem?“ Pak si vás nějaká žena vybere jako zástupce svého otce. Nic ti o něm neřekla a ty jsi ho nikdy v životě neviděla. V průběhu konstelace se ale ukáže, že jde o notorického alkoholika, který si neumí představit ani den bez své lahve. Jednotlivé role svým způsobem nastavují zrcadlo.

Zvláštní pocity

Sama jsem ve svých konstelacích byla svědkem zvláštních momentů. Jeden ze zástupců mojí rodiny hovořil o velkých loukách a prodávání medu na trhu. Neuměla jsem si to vysvětlit. Ve stejnou dobu jsem se ale začala zabývat svým rodokmenem, protože pro rodinné konstelace je dobré zjistit podrobnosti o historii rodiny. Asi čtrnáct dní po oné konstelaci jsem objevila informaci, že jeden z mých předků před více než dvěma sty lety skutečně získal velké pozemky. Rodina je pak dlouhou dobu vlastnila a na staré fotografii z prvních let 20. století na nich stávaly obrovské včelíny. Ty musely být pro rodinu nemalým zdrojem příjmů. Představitelka role v mé konstelaci o něčem takovém nemohla mít ani tušení. Jak to vysvětlit?

Kolotoč vlastních chyb

Racionální vysvětlení oblíbené terapie rodinných a partnerských či pracovních vztahů neexistuje. Nejspíše by ho nebyl schopen přesně pojmenovat ani zakladatel této metody rodinných konstelací, německý psychoterapeut Bert Hellinger (*1925), protože metoda nejde matematicky vypočítat nebo fyzikálně změřit. Snad proto má práce s rodinnou energií nádech tajemna a také se nedá popřít, že jakýmsi zvláštním způsobem funguje. Některé vzorce chování ale po generace ať vědomky či nevědomky opakujeme. Záleží pak na naší vlastní vnímavosti a schopnostech, do jaké míry se nám je podaří pochopit, smířit se s nimi a změnit je. Rodinné konstelace ukazují jednu z možných cest, pochopitelně ale nejsou všelékem, spíš inspirací. Také nevyhovují každému. Mohou ale pomoci člověku získat nadhled nad problémy, nebrat všechno tak strašně vážně a víc se umět vcítit do problémů druhých. I radovat se ze života a zkusit ho případně změnit k lepšímu.