Obchod se žraločími ploutvemi vedl v posledních 15 letech k redukci populace některých druhů žraloků až o 98 procent. V dalších asijských zemích rybáři každý rok uloví okolo sta milionů žraloků, z toho 73 milionů jen kvůli ploutvím.
Čína se za tu dobu díky růstu životní úrovně obyvatel stala největším trhem s ploutvemi těchto paryb. Naštěstí pro žraloky se ale vkus Číňanů kvůli tlaku úřadu a kampaním ekologů mění. Polévka ze žraločích ploutví, dříve oblíbený pokrm na svatbách či oficiálních recepcích, je na jídelních lístcích k vidění stále méně.
Podle zprávy organizace WildAid spadla v posledních dvou letech poptávka po žraločích ploutvích o 50 až 70 procent. V Kantonu, který je považován ze centrum obchodu s ploutvemi, klesly prodeje dokonce o 82 procent. „Žraločí ploutve jsou vymírajícím podnikáním,“ cituje zpráva jednoho z místních obchodníků. Cen klesly na polovinu.
Za prudký pokles poptávky může s největší pravděpodobností protikorupční tažení čínské vlády. V rámci boje za střídmý životní styl úředníků Peking v roce 2012 zakázal podívání žraločích ploutví během oficiálních událostí.
Svou roli ale zřejmě sehrála i rozsáhlá kampaň na ochranu žraloků, kterou vedla bývalá basketbalová hvězda Jao Ming. V jednom z online průzkumů nedávno 85 procent dotázaných Číňanů uvedlo, že během posledních pěti let přestalo jíst polévku ze žraločích ploutví.
Změně veřejného mínění se přizpůsobují i podnikatelé. Tradiční polévku přestalo nabízet několik hotelových řetězců a více než dvacítka leteckých společností odmítá žraločí ploutve převážet.
Podle mezinárodní organizace IUCN hrozí vyhubení čtvrtině světových žraločích druhů. Jako hlavní rizikový faktor organizace uvádí obchod s žraločími ploutvemi.
