Francouzi vydávali koninu z Rumunska za hovězí záměrně

Rumuni stále častěji prodávají přestárlé koně na jatka

Rumuni stále častěji prodávají přestárlé koně na jatka

Rumunský obchod s koňským masem je součástí tamní chudoby. Uvedl to ekonomický odborník na rumunské zemědělství Stuart Meikle v souvislosti s aférou kolem koňského masa s údajným rumunským původem. To se v Británii, Irsku, Francii a dalších zemích prodávalo jako hovězí. Nyní se ukázalo, že francouzská potravinářská společnost Spanghero o tom, že místo hovězího prodává koninu zřejmě věděla.

Kvůli narůstajícímu skandálu s koňským masem se ve středu v Bruselu sešli ministři zemědělství zemí Evropské unie. Po skončení schůzky oznámil evropský komisař pro zdraví Tonio Borg, že Evropská komise vyzvala všechny členské země EU k intenzivnímu monitorování produktů z hovězího masa, včetně namátkových kontrol DNA, aby se zjistilo, zda neobsahuje koninu.

Rumuni se nařčení, že místo hovězího vyváželi koňské maso bránili. Premiér Victor Ponta, se ohradil proti nařčením s tím, že rumunské společnosti neporušily žádná evropská pravidla. Jatka, i ta koňská, se prý pečlivě kontrolují. Všeobecně je rozšířený názor, že koňské maso není pro člověka zdravotně závadné, v celé kauze jde podle něj spíše o to, kdo koninu za hovězí vydával.

To nejnověji potvrdilo i vyšetřování francouzských úřadů. Francouzská potravinářská společnost Spanghero podle vyšetřovatelů věděla, že místo hovězího masa možná dodává i maso koňské. Naopak rumunské firmy, které ve skandálu rovněž figurují, patrně jednaly v dobré víře. „Vyšetřování ukazuje, že společnost Spanghero věděla, že maso označené jako hovězí by mohlo být masem koňským. Podezření tam bylo značné,“ uvedl zástupce francouzského ministerstva pro sociální politiku a ekonomiku Benoit Hamon. Naopak rumunský dodavatel, který v celé aféře figuruje, pravděpodobně neměl zlé úmysly.

Stále častěji se totiž ozývají i hlasy, že prodej hospodářských zvířat na jatka je jedinou možností chudých rumunských farmářů na zvýšení příjmů a umožňuje jim investovat dál do nových zvířat, která používají například místo traktorů. Koně v této druhé nejchudší zemi EU také stále slouží jako dopravní prostředky.

V Rumunsku je průměrný plat 350 eur (zhruba 9000 korun). Zemědělstvím, které se na HDP země podílí jen sedmi procenty, se živí téměř třetina lidí. V málo mechanizované zemi koně často nahrazují stroje, jenže pak je těžké vysloužilá zvířata živit, proto jdou na jatka. Kůň stojí zemědělce asi 100 až 150 eur měsíčně, tedy skoro 40 procent výdělku. Za koňské maso pak na jatkách mohou dostat 3,5 lei za kilo (asi 20 korun), například za hovězí se platí 5,5 lei (zhruba 32 korun).

Koňské maso se vykupuje jen na zakázku

Podle agentury Reuters je v Rumunsku 35 potravinářských závodů, kde se porážejí koně. Je to například firma CarmOlimp, která zaměstnává 700 lidí. Její ředitel Paul Soneriu řekl, že koňské maso vykupují a porážejí jen na zakázku. Zmražené maso, které by čekalo na objednávku, prý neskladují a všechna zvířata pečlivě kontrolují veterináři. Za poslední rok prý měli tři zakázky od nizozemského příjemce, sdělil Sonieru. Nizozemsko patří do dodavatelského řetězce, který za uvedení falešného hovězího na trh vyšetřuje francouzská policie. Rumunský vývoz koniny a jiného pro Evropany netradičního masa, jako jsou osli nebo muly, stoupl mezi roky 2011 a 2012 o deset procent. Ročně se vyveze asi 6300 tun těchto produktů.