Kakaová drahota je jen začátek. Sedmadvacítka je závislá na šesti potravinách ohrožených změnou klimatu
Období drahého kakaa nebere konce. Jeho cena na burze je nyní na čtyřnásobku oproti době před třemi lety. Tento trend má už dopady na proslulé švýcarské výrobce a startupisté hledají přijatelné náhražky za prášek z pražených kakaových bobů. Drahá čokoláda na unijních pultech je ale možná pouhou předzvěstí potíží, které může vyvolat závislost na potravinách z oblastí silně ohrožených změnou klimatu.
Kakao má za sebou další dramatický vzestup na burze, v květnu se prodávala tuna téměř za jedenáct tisíc dolarů. Nyní se jeho cena pohybuje kolem 9 400 dolarů, stále podstatně výš než před rokem 2024. Poměrně dlouhou etapu drahé suroviny pociťují přední čokoládovny. Bloomberg přitom podotýká, že dopad je nejednoznačný a akcie dvou největších švýcarských producentů se ubírají odlišnými směry.
Lindt dokázal přenést náklady na zákazníky
V případě společnosti Lindt & Spruengli vzrostly od počátku roku téměř o třetinu, protože se firmě podařilo přenést vyšší náklady na zákazníky. Pomohlo tomu uvedení produktů, jež si rychle získaly popularitu davů, především fenomén dubajské čokolády. Naproti tomu akcie společnosti Barry Callebaut šly zhruba o čtvrtinu dolů. Firma v současnosti pozastavuje dodávky a čeká na pokles ceny stěžejní suroviny.
„Barry Callebaut čelí dokonalé bouři tlumené poptávky a omezené cenové síly,“ uvedl analytik agentury Ignacio Canals Polo. „Naproti tomu Lindt v současném turbulentním období na trhu s kakaem vyčnívá a využívá svého prémiového postavení,“ vysvětlil. Společnost, zaměřená na luxusnější cukrovinky, tak dokázala získat podíl trhu od konkurence, jako je Mondelēz International.
V současnosti je přitom naděje, že by ceny kakaa skutečně mohly poklesnout. V západní Africe se totiž čekají další srážky, které by mohly pomoci s úrodou bobů. Květnové výrazné zdražení totiž vyvolalo sucho na Pobřeží slonoviny a v Ghaně, tedy v zemích, kde se kakaovníky pěstují nejvíce a jež se podílejí na zhruba polovině světové produkce. Vše ještě zhoršuje snaha afrických prodejců odložit prodej bobů, aby dosáhli na lepší ceny.
Kakaový kolaps může položit ghanskou ekonomiku
Tato taktika je však riskantní, pokud lepší počasí přinese bohatší úrodu. „Počasí v příštích třech až čtyřech měsících určí velikost úrody,“ domnívá se Jonathan Parkman, vedoucí prodeje zemědělských komodit ve společnosti Marex Group. V tuto chvíli sucho stále postihuje poměrně velkou část zmíněných zemí. Pro některé farmáře navíc přicházejí deště až příliš pozdě.
Kvalitu plodů v posledních letech ohrožují i vysoké teploty nad 32 stupňů Celsia. Odborníci navíc považují za trvalé riziko pro kakaovníky chorobu zvanou „virus oteklých výhonků“ (CSSV), která loni přispěla ke katastrofálním výnosům. V Ghaně se přitom nedaří zabránit šíření nákazy, které se v posledních letech zrychlilo.
Farmáři se tak bojí o svou budoucnost, podle některých názorů by kolaps pěstování kakaa vedl i ke kolapsu ghanské ekonomiky. „Klimatická změna ohrožuje existenci pěstitelů kakaa a jejich zdroje obživy,“ řekl stanici CBS News Emmanuel Essah-Mensah z Ghany, který poskytuje poradenství několika stovkám kakaových farem.
Karob, fazole nebo kakaové máslo z laboratoře
Na problém se snaží reagovat celá řada startupů, které hledají náhražky kakaa. Čokolády bez čokolády tak obsahují například karob, oves, semínka slunečnice, vinných hroznů či fava fazole. Někteří průkopníci se také snaží kultivovat kakaové máslo v laboratoři.
Kakaovníky ale nejsou zdaleka jedinou plodinou, kterou ohrožují environmentální rizika. Britská konzultační společnost Foresight Transitions vytipovala celkem šest důležitých potravin, které se do EU dovážejí ze zemí, jež jsou špatně připraveny na klimatické změny. Vedle kakaa jde o kávu, sóju, rýži, pšenici a kukuřici.
„Nejde o nějaké abstraktní hrozby,“ citoval The Guardian hlavní autorku zprávy Camillu Hyslopovou. Už nyní podle ní dochází k negativním dopadům na pracovní místa i dostupnost a cenu potravin pro spotřebitele. „Tvůrci politik rádi považují EU za potravinově bezpečnou, protože si sama produkuje poměrně dost potravin. Tato zpráva však ukazuje, že EU je v některých životně důležitých potravinových řetězcích zranitelná vůči klimatickým rizikům a hrozbám pro biodiverzitu,“ dodal Paul Behrens z Oxfordské univerzity, který se zabývá potravinovou udržitelností.
Vysoce zranitelná kukuřice
Vysoké teploty, sucha, přívalové deště v neobvyklých obdobích a šíření chorob například neblaze ovlivňují pěstování kávy v jihovýchodní Asii. S podobnými potížemi se ale potýká i africká Uganda. „Počasí v Ugandě už není předvídatelné. Vlny veder, prodloužená období sucha a nepravidelné deště ničí naše kávové keře a poškozují produkci,“ stěžoval si zmíněnému britskému deníku Joseph Nkandu z ugandské asociace pěstitelů kávovníků. Podle jedné ze studií se plocha vhodná k pěstování pochutiny do půlky století zmenší o polovinu.
Jednou z vůbec nejzranitelnějších plodin je pak kukuřice, která se kromě potravinářství hojně využívá jakožto krmivo pro hospodářská zvířata. „Vysoké teploty v nesprávném ročním období mohou způsobit, že rostlina během rozmnožování přijde o zrna. Kukuřice má navíc jen velmi malý prospěch z efektu hnojení CO2, který umožňuje mnoha rostlinám, včetně pšenice a rýže, rychlejší růst s rostoucí koncentrací oxidu uhličitého ve vzduchu,“ vysvětluje Climate Portal Massachusettského technologického institutu (MIT).
„Vzhledem k tomu, že rostoucí hladiny CO2 jsou hlavním faktorem změny klimatu, tento efekt kompenzoval některé škody způsobené rostoucími teplotami a extrémním počasím, ne však v případě kukuřice,“ dodává. Analýza Foresight Transitions přitom uvádí, že devadesát procent evropského kukuřičného importu pochází ze zemí s nízkou adaptací na klimatické změny.
