Inflace v Česku zpomalila. Zdražují hlavně potraviny, alkohol a tabák
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procent. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Analytici v lednu očekávali meziroční růst spotřebitelských cen o 2,6 procenta. Zároveň upozornili, že lednová inflace je tradičně spojená s nejistotami kvůli úpravě ceníků, ke které řada podnikatelů sahá na přelomu roku.
Potraviny, alkohol a tabák proti loňskému lednu zdražily o 4,8 procenta. Ceny služeb vzrostly o 4,7 procenta a ceny zboží o 1,7 procenta. Naopak energie včetně pohonných hmot meziročně zlevnily o 2,4 procenta.
„Předběžný odhad inflace obsahuje jen málo detailních informací. Nicméně je evidentní, že hlavním faktorem růstu celkové cenové hladiny byly potraviny,“ uvedl analytik Deloitte David Marek. Upozornil, že meziměsíčně ceny potravin v lednu vzrostly o 3,5 procenta. „Z týdenních šetření cen potravin je vidět, že nejvíce zdražily mouka, jogurty či vepřové maso,“ dodal.
„Lednový meziměsíční nárůst cen o 1,3 rpocenta lze v tuzemském kontextu označit za relativně normální, byť k němu tentokrát dopomohlo uklidňování cen energií. Vítáme také „pouze“ jednoprocentní zdražení služeb, které ještě donedávna tlačily inflaci směrem nahoru, zatímco nyní se taktéž vrací do standardních kolejí,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „V souhrnu podle nás klíčové lednové přecenění dopadlo relativně dobře a dává naději na celý rok s inflací začínající dvojkou.“
„Z našeho pohledu bylo lednové přecenění relativně umírněné a nemění nic na očekávaném dezinflačním procesu v dalších měsících, ačkoli cesta k dvouprocentnímu cíli nemusí být zcela přímá," přidal komentář analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Podle něj by průměrná roční inflace letos mohla dosáhnout 2,5 procenta po loňských 2,4 procenta.
Ve čtvrtek zveřejněný odhad inflace vstoupí také do rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb. „Mírně vyšší lednová inflace by podle mě neměla představovat důvod k tomu, aby bankovní rada ČNB změnila názor ohledně dnešního rozhodnutí o úrokových sazbách. To, že ČNB dnes odpoledne sníží úrokové sazby o 0,25 procentního bodu zůstává i nadále velmi pravděpodobné," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Také další analytici předpokládají, že se ČNB po prosincové pauze vrátí k uvolňování měnové politiky.
Průmyslová výroba stále v útlumu
Průmyslová výroba v Česku loni meziročně klesla o 1,4 procenta. Snížila se druhý rok po sobě, v roce 2023 zaznamenala pokles o 0,8 procenta. V prosinci 2024 se průmyslová produkce meziročně snížila o tři procenta, meziměsíčně byla vyšší o 1,6 procenta.
K loňskému poklesu průmyslu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení, v útlumu byla i produkce motorových vozidel i základních kovů, hutnictví a slévárenství. Meziročně klesla také těžba uhlí. Rostla naopak výroba potravinářských výrobků, ostatní zpracovatelský průmysl a výroba papíru a výrobků z papíru.
Do aktuálního roku průmysl nevstoupil v nejlepší kondici, uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Chybí podle něj domácí i zahraniční zakázky a z pohledu hlavních obchodních partnerů zřejmě není pozitivní změna na obzoru. „Strukturálně má celý průmysl v EU problém s nekonkurenčními náklady na energie a bující byrokracií. Hrozí mu navíc i cla ze strany USA, takže výhled pro nejbližší měsíce zůstává spíše negativní," řekl.
Stavebnictví ožívá
Stavební výroba v Česku loni meziročně klesla o 2,4 procenta, tedy stejně jako v roce 2023. Stavebnictví tak kleslo druhý rok po sobě. Loni k tomu přispělo zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. V samotném loňském prosinci se stavební produkci ale dařilo a její meziroční růst zrychlil na 9,7 procenta z listopadových 2,5 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 4,5 procenta.
V roce 2024 byla zahájena výstavba 36 477 bytů, což bylo po dvouletém poklesu meziročně o 2,2 procenta více. O pětinu se ale snížil počet dokončených bytů, kterých bylo 30 311. Nejvíce zahájených i dokončených bytů bylo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.
